Osobnosti hororu

Mladá, hezká, talentovaná, rodící se žánrová nekorunovaná princezna moderního hororu, která má ráda četbu a jízdu na koni. Dříčka, která si tento svůj status upevňuje od základu, ne žádné pozlátko, které se zničehonic objeví v nějakém pomíjivém kasovním trháku a pak hned zase zhasne. Ne, Katharine Isabelle poctivě stoupá na každý schůdek nahoru a dál a dál oblažuje své fanoušky a fanynky, kterým učarovala již jako vlkodlačí puberťačka.

Vynikající hudebník, dvorní skladatel režiséra Davida Lynche, jehož filmovou hudbu jste určitě již slyšeli, aniž byste k tomu potřebovali vidět nějaký film, pro který ji skládal.

Italská věčně mladá princezna erotického hororu.

Kanadský herec Corey Haim u hororů začal, stal se mládežnickou hvězdou, někde cestou nahoru však cestu nezvládl, zakopl, upadl a u hororů zase skončil.

Pokud někdo v hudební branži zvládá hrát na více hudebních nástrojů, říká se o něm, že je multiinstrumentalista. Nevím, jaký ekvivalent pro toto slovo existuje pro filmovou branži, ale určitě by jím byl maskér, kaskadér, herec a režisér Tom Savini.

Podle rolí v mnohých hororových filmech působí Kari jako citlivá až uťápnutá žena. Jenže chyba lávky, ve skutečnost je přímo opačná.

Jeho knihy sbírají jedno ocenění za druhým a přesahují všechny žánry. Dan Simmons se tak může chlubit titulem spisovatele hororu, fantasy, sci-fi, historického žánru, thrillerů a dalších.

Celý život měl blízko ke krvesajům a jiným příšerám, co ničí lidem život. Není divu, vždyť se taky narodil přímo naproti Houses of Parliament v Londýně. Upíry, démony a podobnou havěť poté přenesl na světlo světa ve svých knihách.

Vytvořil jednoho z největších psychopatů dnešní doby. I když měl nejdřív jen malou vedlejší roli, Hannibal Lecter se brzy stal hlavním anti-hrdinou Harrisových knih. Překvapivě se toho o kanibalovi ví mnohem více, než o samotném autorovi.

Whitechapel je místo s ne zrovna pěknou minulostí. Vždycky patřil k těm horším částem Londýna. Umíraly tu prostitutky pod kudlou Jacka Rozparovače, po druhé světové válce byl rozbombardovaný a ve skladech se to jen hemžilo krysami. A do toho přišel na svět James Herbert.

Oživil legendu a stál u zrodu oblíbenosti upírů. Bram Stoker je známý především díky Drákulovi, ale za svůj život napsat osmnáct knih a nejen "Drákula" patří mezi ty hororové.

V osmdesátých letech se svezl na vlnách splatterpunku. Jeho povídky jsou plné deskriptivních popisů brutality, násilí a všemožných tabu. Nebojí se pitvat každý detail až na kost. Vždyť i Stephen King prohlásil: "Viděl jsem budoucnost hororu a její jméno je Clive Barker."

Shirley Jackson byla uznávanou spisovatelkou. Široká veřejnost ji měla tak ráda, že by se ji nikdo neodvážil označit jen za "autorku hororů". V roce 1986 se její román "The Haunting of Hill House" stal nejoblíbenějším dílem v kategorii fantasy a hororu v anketě pořádané J. N. Williamsonem. Povídka "Loterie" se pro změnu ve své kategorii umístila jako druhá. Už jen to ukazuje, že Shirley Jackson nemůže být jen tak zapomenuta.

Film "Ptáci", "Mrtvá a živá" a "Jamaica Inn" od Alfreda Hitchcocka zná většina lidí. Málokdo ale ví, kdo stál u zrodu povídek, které jim byly předlohou. Život jim dala anglická spisovatelka Daphne du Maurier.

Anglický spisovatel M. R. James je na tom podobně jako např. jeho současník Ambrose Bierce. Ač psal výborné a promyšlené strašidelné a duchařské povídky, pro jejichž příběhy a zápletky se nebál používat znalosti získané svou profesí a svým dílem posmrtně poskytl inspiraci mnoha dalším autorům (i když, pravda, jde o u nás takřka neznámá jména) a ač je na něj pamatováno v různých antologiích, jeho jméno jakožto neprávem opomíjená ikona zlaté éry nejen duchařského povídkového hororu, ztrácí na zvuku a významu.

Když se řekne slasher horor, člověku se vybaví hned několik ikonických filmů. Takový "Vřískot" nebo "Noční můra v Elm Street" jsou toho příkladem. Jejich otcem je Wes Craven.

Jistý anglický realista Arnold Bennett kdysi napsal: „Můžete se po léta pohybovat v literárních kruzích a nesetkat se s nikým, kdo by znal Ambrose Bierce. Ale pak náhle zaslechnete nějakého erudovaného studenta, jak šeptá hlasem plným posvátné úcty: ‘Bierce, to je největší žijící prozaik’“. Trefnější citát, vystihující Bierce ve vztahu k jeho spisovatelské profesi, patrně nenaleznete. Ač patří k těm, kdo budovali základy krátké hororové povídky, mezi výčtem známých a zasloužených budovatelů a budovatelek hororového žánru je zpravidla nejednou neprávem opomenut.

S horory by se mělo začít už v raném věku. Ať si rodiče říkají, co chtějí, nic není lepšího než děsivé historky, které přinesou noční můry. Není tedy divu, že se hororový žánr prodral i do dětské literatury. V tomhle případě za brečící děti po nocích může R. L. Stine.

H. P. Lovecraft jako spisovatel hororů ovlivnil spoustu lidí. Některé stihl zaučit ještě osobně. Dobrým příkladem takového člověka je Robert Bloch, spisovatel hororu, detektivek a sci-fi.

Fantasy, sci-fi i horor jdou dohromady. Příkladem je tomu Ray Bradbury, který dokázal přecházet z jednoho žánru do druhého – přinesl nám děsivé zážitky, hořící dystopie i žerty na Marsu. Ve všech třech exceloval a dodnes je jedním z nejuznávanějších autorů nejen hororu.