Znovu jsem se díval na tenhle článek a přemýšlel o filmu. To procentní ohodnocení - moje vlastní - se mi vůbec nelíbí. Tenhle film by si zasloužil minimálně 80 %.
Proč? Co přesně by si na tom zasloužilo 80 procent? A prosím vysvětlete mi tu hloubku toho filmu, já ji opravdu nevidím. Jediný úkol, který ten film má je šokovat, čím víc se mluví, tím víc má peněz. Opravdu v tom nic jiného nevidím. Není to umění, práce s kamerou nijak zvlášt závratná, hudba se k tomu vůbec nehodí.... a ty herecké výkony, nevím zahrát šílenství je asi nejjednodušší ze všech rolí. Prostě strašně špatný film, nic víc mi to neřeklo. A navíc opět základní chyba, todle není horor, takže i špatné označení žánru.
Co je horor a co není, je komplikované. Už jsem několik podobných debat zažil. Horor v současné době není něco, co má pouze vyděsit, pojem je širší. V současné době to znamená i šokovat, znechutit. Tohle snímek splňuje a z tohoto důvodu může být označen za horor. Neznám přesná čísla, ale hádám, že více, jak 60 % filmů, které jsou označovány za horory, jsou ve skutečnosti exploitation filmy, které nemají prvky, které skutečný horor dělají hororem - nevyvolají strach, pouze znepokojení a zhnusení. Tohle Srbský film splňuje. Proč bych mu dal 80 %: Ten snímek na mě udělal dojem. Znechutil, šokoval. Podaříse to velmi malému množství snímků. Navíc je natočen profesionálně. Splnil svůj účel. Zároveň ukazuje destrukci člověka. Když se odhlédne od formy, je zde obsah. Stačí jeden špatný krok a následky mohou být strašné. Ale nejsou to jiní, kdo nás ničí, nakonec jsme to mi sami. Ten film má přesah. Ale váš názor chápu. Je dobře, že film má kritiku. Je to pozitivní, lidé se na něj dívají....
Horor má určitě hodně znaků a v dnešní době se žánry hodně překrývají, to uznávám. Ale základním prvkem hororu jako žánru, je existence nějakého monstra, příšery, nebo něčeho nepřirozeného. V tomto filmu tato "věc" chybí a kvůli tomu to nemůže být horor. Ano základní funkce hororu je vystrašit a šokovat, ale bez existence základního prvku může šokovat jak chce, ale horor to z něj nedělá. Napsal jste že splnil svůj účel. To je ta otázka, která mě pálí, jaký účel ten film vlastně měl? Proč vznikl, nebo co tím chtěli autoři říct. To je důvod proč jsem ten film odsoudila. Žádný hlubší význam jsem nenašla a to mě hodně rozčiluje. Trh je plný odporných snímků, které jdou ale na dračku, což je dost znepokojivé. Vy mluvíte hodně rozumně, o filmech budete vědět dost a hlavně si držíte odstup, což je fajn, ale setkala jsem se s příspěvky typu "dobrá mrdačka" apod. To je až patologické. Kdyby ten film měl význam, jakýkoliv tak ho přijmu, ale takhle u mě prostě nemá místo....
Psal jsem, že se nechci pouštět do debaty o tom, co je a co není horor, ale nedáváte mi na výběr :-) Přítomnost monstra nebo příšery není pro horor důležitá, pokud za monstrum nepovažujeme i člověka. Srbský film má své monstrum v podobě hlavní postavy. Mění se v monstrum. Abych to nějak doložil. Nejlepší horory bývají založeny na příbězích, které mají naprosto reálný základ - Osvícení má prvky šílenství, Psycho je o vrahovi, Čelisti o žralokovi. nejedná se o skutečná monstra, ale o monstra reálná, kterým je i člověk. Tenhle prvek nechybí ani ve filmu Srbský film. horor není možné vměstnat do krátké definice. Sám jsem se o to snažil ,ale zjistil jsem, že dnes jsou jeho hranice široké. Dnes je horor to, co vás vyděsí, znechutí anebo šokuje. Jakými prvky se tak činí, to už je na tvůrcích. Je mi jasné, že s tím nebude každý souhlasit, ale horor se jako žánr vyvinul, a tak to je. osobně bych si přál, aby to byl jen žánr, který nás umí vystrašit, ale takových děl je skutečně málo....
Ještě k tomu Srbskému filmu. Není to film, který adoruje to, co nám ukazuje. Je vám z toho nevolno a člověku by z toho být nevolno mělo. nechce nám ukázat, jak je krásné vést takový život, provádět takové věci, naopak nám ukazuje, že je to pěkný hnus, že tohle nikdy dělat nechceme. To, že je film někým označován, jak jste psala, to není chyba filmu, ale je to dáno tím člověkem. Srbský film je obrazem společnosti, nebo její určité části, a ukazuje nám, že to opravdu může být hnus. A ono to tak je. Osobně jsem rád, že se život ukazuje ve všech jeho konturách. Myslím, že jste si alespoň snímkem ověřila, že to máte v hlavě v pořádku a že to, co jste viděl, je opravdu hnus. Je to hnus. Zároveň pak slyšíte, z různých komentářů, jak jste psala, že ten hnus není jen ve filmu, ale i mezi námi.
