Druhý díl jsem kdysi viděl ve stejné době jako ten první takže se k němu váže stejná nostalgie, i když kvalita je už někde jinde. Kvalita byla sice diskutabilní i u prvního dílu, ten ale svou myšlenku bezesporu měl. Díl druhý oplývá také tou táhlou atmosférou a tempem jako první, nezastře ale že se tam toho děje o poznání méně. To naroubování na předchozí film je hodně násilné, ale budiž. Zaráží spíš že podle toho co je zde řečeno se "Ivy" skutečně jmenovala Ivy, i když to odporuje událostem z jedničky. Ale řešit tyhle věci, navíc u takřka zapomenutého filmu jako je tento, asi nemá moc cenu. Děje je tam sotva na hodinku, film ale trvá skoro dvojnásobek, jsou tu však prvky které ho zachraňují. Jako bývalého studenta umělecké školy mi bylo blízké samotné prostředí filmu, a postava Xandera Berkeleyho byla též dobrá, samozřejmě mu uškodil závěr který ho nelogicky dotlačil do polohy vymykajíc...
...vymykající se jeho dosavadnímu charakteru, aby tak postava mohla posloužit béčkovému konci. Ale tak on celý film je béčko v kterém nemá význam se moc pitvat. Za prvé je to film pro celkem omezenou cílovou skupinu a moc jiných lidí ho neocení, za druhé podobné filmy ani nebyly stvořeny k tomu aby se v nich někdo vrtal. Jsou takhle prosté záměrně, a v tom je i jejich kouzlo - pro někoho.Jako poslední pozitivum jsem si schválně na závěr nechal nádhernou Alyssu Milano, kvůli které snadno přežijete i přetaženou stopáž. I když kvalitativně o třídu níž, po prvním filmu pořád nejlepší díl série.