Zvuky temna
Sette note in nero
Itálie, 1977, 95 minut
Režie: Lucio Fulci
Scénář: Lucio Fulci, Roberto Gianviti a Dardano Sacchetti
Hrají:
Jennifer O'Neill (Virginia Ducci)
Gabriele Ferzetti (Emilio Rospini)
Marc Porel (Luca Fattori)
Gianni Garko (Francesco Ducci)
Konečně jsem se dočkal toho, v co jsem už nějakou dobu doufal. Skvěle vystavěné a promyšlené giallo z dílny Lucia Fulciho. Pokud italského mistra milujete proto, že předvádí gore, na něž se těžko zapomíná, tak na to tentokrát nemyslete. „Zvuky temna“ jsou skvělým atmosférickým thrillerem, který vás donutí sledovat postavy až do konce a spolu s hlavní hrdinkou přemýšlet, co se vlastně děje.
Lucio Fulci je natolik specifickým tvůrcem, že se v žádném případě neodvrátil od svých zaběhnutých principů. Nadpřirozeno je s jeho tvorbou obecně velmi silně spojeno, a tak i do poměrně realistického příběhu vložil zásadní prvek nereálna, nebo možná spíše paranormálna, který však dokonale do děje sedí. Navíc s ním, díky celkem chytrému scénáři, dokáže i docela dobře zamávat. Nejsou to zrovna zvraty jako z „Iron Mana 3“, ale rozhodně se jedná o celkem smysluplné převrácení děje, u kterého tvůrci přemýšleli. Snad je to i tím, že se na filmu podílel Dardano Sacchetti, který pracoval na filmech jako Devítiocasá kočka nebo Démoni.
Virginia je žena, která má trauma z dětství. I když nebyla se svou matkou, viděla, jak ta se zabila skokem ze skály. To nám prezentuje úvodní scéna. S Virginií se pak setkáváme v dospělosti, kdy se vdala za Itala (sama Američanka) a trpí další vidinou, kde vidí zemřít člověka. Je přesvědčena o tom, že to není jen pouhá vidina, ale že je to něco víc, že vidí to, co se stalo. Události ale dokonale nesedí, děje se ještě něco, co sama nechápe. Musí hledat pomoc u svého kamaráda a bývalého nápadníka, který je psychologem.
Postavy jsou celkem dobře rozvrženy, a co si budeme povídat, máte pocit, že vrahem může být kdokoli. V tomhle směru je snímek skutečně dobře natočený a udrží vaši pozornost. Jednoznačně jedno z nejlepších giallo, které kdy byly v Itálii natočeny. A skoro se o něm nemluví, je to škoda. Takové filmy by neměly vycházet jenom na levných DVD, ale v trochu lepších edicích. Na druhou stranu by se k nám jinak nejspíš vůbec nedostaly.
Lucio Fulci mě tentokrát velmi příjemně překvapil a já jsem zase rád, že jsem italské kinematografii stále nedal vale, i když za nějaké kousky by si to chlapci z Apeninského poloostrova zasloužili. „Zvuky temna“ jsou důkazem toho, že pro napínavý film není potřeba tolik peněz, ale je nutné mít dobrý scénář a schopného režiséra. To se v tomhle případě skutečně sešlo. Navíc ten hlavní hudební motiv je jedním z těch, co se vám navždy vryjí do paměti.
Hodnocení: 85 %
