Vydavatel: Hydra, 2016
Počet stran: 448
Po antologii „Na hroby“, věnující se tematicky smrti, přišlo slovenské fantastické nakladatelství s další multisubžánrovou tematickou antologií, tentokrát se věnující zombie. Ano, zombie. Aktuálně nejvyčerpanějšímu hororovému subžánru, v němž již bylo všechno řečeno, vykradeno, přežvýkáno, vymyšleno, zkopírováno, opsáno, zneuctěno, zprzněno a v nejednom případě doslova dehonestováno. Nejvyčpělejší žánr, který se od svých prapůvodních kořenů dostal až tam, kde to někomu nemusí být dvakrát milé. Před autory a autorkami „Zombie apokalypsy“ tedy stál úkol věru nelehký. Možná jsou tato slova moc krutá, ale se zombíky je ta potíž (kromě toho, že po vás jdou a jsou trpěliví), že je již hrozně těžké a komplikované přijít s něčím novým a zajímavým.
Ale patnáct, respektive šestnáct, autorů a autorek z českých a slovenských luhů a hájů, laboratoří a vojenských objektů, westernových městeček, zapadlých vesniček i velkoměst se vzepjalo na svých nemrtvých nohou, třískli prohnilými pěstmi do svých pracovních stolů a pokusilo se vymyslet pár dalších zombie příběhů. „Zombie apokalypsa“ tak přináší celkem patnáct povídek a jednu tematickou esej.
V tomto fantastickém zombie světě narazíme na vesnickou romerovskou zombie romanci se zvláštním koncem. Ochutnáme rychlou, prostou, bizarní a svým způsobem nechutně groteskní zombie polévku o životní lásce k oblíbeným věcem. Zapotíme se v hláškující military střílečce, možná ne hororové, ani ne moc sci-fi, ale je to z cizí planety a se zombíky. Začarujeme si v magické fantasy s čarodějnicemi. Zastřílíme lukem s Robinem Hoodem. Zažijeme mezidruhovou romantiku s vlkodlaky. S americkou kavalérií zprzníme několik Indiánek (původních Američanek, nebo jak se jim teď říká) a postřílíme několik zombie. V postviktoriánském Londýně budeme vyšetřovat v paranormální detektivce v rytmu steampunku. V posledním případu lovce monster v důchodu se v moderním bohemian fantasy westernu postavíme zlotřilé železniční společnosti. Zažijeme echt fantasy proměnu dračí slečny. Se skupinkou zlodějů si dáme rychlou, syrovou a přímočarou jednohubku a schováme se do špatného domu ve špatnou dobu. V krásně chmurné postapokalyptické mrazivě sociálně-kritické jízdě s lehkými futuristickými prvky se zatouláme do jednoho městečka, divného městečka s ještě divnější stodolou a jejím tajemstvím. Se zombie jako historickou alegorií morové nákazy se vydáme do středověku. A naopak, v zajímavém a lehce patriotickém skloubení lidí, upírů a zombie se vydáme do současné postapokalyptické Bratislavy. Aby nebylo westernu málo, tak se ještě v grotesce setkáme s nikdy neodpočívajícím hlavním hrdinou, který smrdí, kleje, na všechno sere a je dobré být s ním zadobře. A vše uzavře zajímavé esejistické poohlédnutí se za fenoménem zombie. Druhý nejlepší text v knize. Pronikavý, popkulturní, sociálně-kritický, politicky (ne)korektní, zábavný.
Žánrová pestrost, kdy se v knize sešli autoři, autorky a jejich prostřednictvím texty prakticky ze všech moderních oblastí fantastiky, od sci-fi přes fantasy, horor až po akční hláškující military, steampunk, komediální kousky a kdo ví, co ještě, může být z jedné strany výhodou, ze druhé i nevýhodou. Nažere se tady opravdu každý. Otázkou je, zda mu bude chutnat každý chod. Víte jak, když vám nechutnají rajčata, můžou vám z nich připravit sebelepší krmi, ale rajčata vám prostě nechutnají. Velkou chybou by, díky zombie zaměření, bylo očekávat čistě hororovou záležitost. Pokud je něčeho „Zombie apokalypsa“ důkazem, pak tím, že dnes už nemusí být zombie pouze striktně hororovou záležitostí. Pokud vás některý odstín fantastiky nebaví, kniha tím může částečně utrpět. Záleží ale i na autorech a autorkách, nakolik dobře svůj příběh promysleli a napsali. Protože i v příběhu zabarveném do žánru, který vám nechutná, mohli dosáhnout zaujetí. V mém případě se tak minimálně ve dvou případech stalo. Platí to i o samotné tematice. Někdy povídky s tendenční zápletkou ke kvalitě vytahuje hlavně fakt, že povídka je hodně dobře napsaná, formálně, ne obsahově.
Apropó, zombie. Příběhy s nimi nakládají opravdu svérázně kus od kusu. Někdy jsou alfou a omegou příběhu, jinde působí jen jako pozadí hlavního příběhu, jakási opona, před níž se odehrává příběh hlavních postav. Jindy působí jako rozmazané nevýrazné křoví. V jednom případě lze dokonce pochybovat, zda se povídka drží zadané tématiky.
Oproti předchozí antologii „Na hroby“ se „Zombie apokalypsa“ honosí výborným grafickým zpracováním, korekturní a editorskou prací a hlavně skvělou obálkou a doprovodnými ilustracemi. Ne že by v „Na hroby“ byly ilustrace špatné, ale zde za nimi stojí více ilustrátorů a ta pestrost dodává knize skvělý vzhled.
Mé vysoké hodnocení je značně prohnilé a tu a tam z něj již něco odpadlo. V každém případě, ať už některé povídky nemusí žánrově sednout, a i kvalitativně se nedrží v jedné rovině, jde, tváří v tvář zprofanovanému tématu, o velmi záslužný a obecně povedený počin, který si rozhodně zaslouží pozornost.
