Zmeškaný hovor
One Missed Call
USA / Japonsko / Německo, 2008, 83 min
Režie: Eric Valette
Hrají: Shannyn Sossamon
Edward Burns
Ana Claudia Talancón
Narovinu a upřímně přiznávám, že horor „Kruh“ patří k těm filmům, na něž nikdy nezapomenu. A přitom jsem si tehdy před kinem říkala, jak lacině to zní. Duch na videokazetě. Prostě trapný. Jakoby lidem došly nápady. Při odchodu z kina už mi to trapné nepřipadalo. Naopak, spojení tradičního děsu s moderní technologií dvacátého století byl geniální tah. Jakoby se tím klasická strašidla omladila, dostala nový dech. Když jsem tedy viděla upoutávku na film „Zmeškaný hovor“, věděla jsem, odkud vítr vane. Inspirace z Japonska (doslovná, jde o americký remake). Strašidla v telefonu. Hororová klasika strašící technice. Otázka byla, jestli tahle rovnice bude fungovat i tentokrát. A odpověď?
V úvodní scéně se dozvíte, jak teror bude vypadat (stejně jako v Kruhu). Na telefonu se vám objeví zmeškaný hovor. Zavoláte si do hlasové schránky a hádejte co! Uslyšíte sami sebe. Jenže těsně před smrtí. Dokonce vám telefon i prozradí datum a čas. Takže je to vlastně zpráva z budoucnosti. Poté si vraždící přízrak vybere náhodné číslo z mobilu své oběti a jede se nanovo.
Hlavní hrdinka příběhu v podání Shannyn Sossamon kolem sebe nese příjemnou vysokoškolskou atmosféru a oproti svým spolužačkám působí jako undergroundový zářez. Pochopitelně, že první z obětí je známá její známé. Ale opravdu se o případ začne starat ve chvíli, kdy se nepřijatý hovor objeví na telefonu její kamarádky. V tom je film sympatický. Docela rychle postavám dojde, že se něco děje, a začnou se bránit. Nebo spíš se začnou telefonům vyhýbat. Jenže jak už asi osmdesátkrát naznačili v „Nezvratném osudu“, jakmile jste označeni, smrt si pro vás přijde. A když ne smrt, tak někdo jiný. Po tom „někom jiném“ se tu také začne pátrat, neboť, jak je zcela zřejmé, nepřijatý hovor se objeví i na telefonu naší hrdinky. Naštěstí jí v pátrání pomáhá sympatický policista (Edward Burns). Těch není nikdy dost. Bohužel, tihle sympaťáci dopadají podle šablony (no, jen si vzpomeňte na „Kruh“).
Může se vám zdát, že si ze „Zmeškaného hovoru“ dělám tak trochu legraci. A možná na tom tak trochu něco bude, neboť i když mě film bavil takovým tím nenáročným způsobem, nemohla jsem se zbavit dojmu, že se jen mladší sourozenec („Zmeškaný hovor“) snaží vyrovnat tomu staršímu („Kruh“), aby na něj rodiče byli také pyšní. Vyzdvihla bych závěr a pointu, protože v těchto dvou aspektech najdete lehký závan překvapení. Na druhou stranu, až se dozvíte, kdo se vlastně schovává v zakletém telefonu, všechno vám do sebe zapadne. Aha, vždyť je to původem z Japonska. No jo, ty děti jsou v asijských hororech pěkná potvůřata. Ty vado, nepřipomíná mi to něco?
Takže odpověď? „Zmeškaný hovor“ je svým způsobem zábavný film. Pokud do toho od začátku jdete jako do prosté oddechovky, u které vám nebude vadit, že si průběh děje odtušíte v průběhu filmu sami. Herci jsou sympatičtí, konec příjemně mrazivý. Ale jinak jde o lehce tuctový průměr.
Jen si, čistě pro jistotu, zruším hlasovou schránku. Taky byste měli.
