Zloději myslí
The Happiness Cage
USA, 1972, 94 minut
Režie: Bernard Girard
Scénář: Dennis Reardon a Ron Whyte
Hrají:
Christopher Walken (James H. Reese)
Joss Ackland (Dr. Frederick)
Ralph Meeker (Major)
Ronny Cox (Boford Miles)
Když jsem se podíval na obal DVD a přečetl jsem si název, říkal jsem si, na co asi ti zloději myslí. Pak mě napadlo, že by vlastně myslet měli, protože kdyby nemysleli, tak těžko něco ukradnou. Znělo to pak jako epiteton. Až po chvíli mi došlo, že čeština je krásný jazyk a že dokáže místy zmást. Uvědomil jsem si tedy, že myslí není sloveso, ale podstatné jméno ve druhém pádu množného čísla. Já vím, žádný velký objev, spíš jsem chtěl zdůraznit, jak lajdácky jsou někdy české názvy zahraničním produkcím dávány.
Pravda, český název vychází z anglického „The Mind Snatchers“, pod kterým je snímek také známý, ale i to se dalo přeložit trochu líp. Napadá mě „Zloději myšlenek“. No, nechme to být a pojďme se podívat na jeden z dřívějších filmů Christophera Walkena. Ten začal s filmováním v roce 1953, kdy mu bylo deset let, ale do roku 1970 toho mnoho nenatočil. Za to toho točí hodně teď a některé role jsou zapamatovatelné. Nevím proč, ale nejvíc se mu to podařilo s rolí bezhlavého jezdce v gotickém, ale stylizovaném hororu Tima Burtona Ospalá díra.
Christopher Walken je jedním z herců, který vás dostane v každé roli. Stačí jmenovat „Mrtvá zóna“, „Lovec jelenů“ a mnoho další. Je to jeden z herců, který se stal v podstatě již kultovním, což dokázal i Quentin Tarantino, který mu dal menší roli kapitána, který přinese malému klukovi hodinky po jeho otci v legendárním „Pulp Fiction“. Díky jeho skvělému hereckému umění byl povýšen i film „Zloději myslí“, který se snažil upozornit na to, jak nebezpečné mohou být různé experimenty a jak, v některých případech, dochází k úpadku morálky jen proto, aby vědci, nebo ten, kdo je zaštiťuje, dosáhli svého vytouženého cíle – peněz.
Osobně jsem byl snímkem docela mile překvapený. I když je na jeho vizuální stránce znát, že se jedná o film levnější, nic to nemění na tom, že má svou výpověď a své silné prvky. Kromě toho, že je hlavní hvězdou mladý Walken, který hraje opravdu skvěle (ukazuje jinou ligu ve srovnání s ostatními herci), scénář také vůbec není špatný. I když se jedná v podstatě o formu agitace, film má dobrý děj a zajímavé postavy, a to především v rolích „pacienteců“, na nichž jsou experimenty vykonávány. Právě scénář je tím, co posiluje vyznění tam, kde kamera nepřináší nic nového, kde hudební složka umírá a střih postrádá jakékoli využití ve prospěch filmu.
Skupina mužů je zavřena do ústavu, kde přesně neví, co dělají. Postupně zjišťují, o co tady jde, ale mezi tím jsme my svědky toho, jak problémoví ti lidé jsou, jak dokáže být lidská psychika odstřižená od reality a jak pak sama vytváří chování, které lze rozhodně nazvat problematické. Náš mozek je velmi komplikovaným ústrojím a nechápeme ho. Film nám rozhodně nedává odpověď na to, co se v nás skutečně skrývá, ale naznačuje, že to nejsou jen pěkné věci. Ale to víme, že? Dokážeme to ovšem změnit?
Hodnocení: 70 %
