Zámecká zrůda
Castle Freak
USA, 1995, 95 minut
Režie: Stuart Gordon
Scénář: Dennis Paoli
Hrají:
Jeffrey Combs (John Reilly)
Barbara Crampton (Susan Reilly)
Jonathan Fuller (Giorgio)
Jessica Dollaride (Rebecca Reilly)
Manželé Reillyovi se svou slepou dcerou Rebeccou zdědí starobylý zámek v Itálii. Přijedou se na svůj nový majetek podívat, aby ho připravili k prodeji. Počáteční nadšení ze zámku je rychle otupeno zjištěním, že na zámku s největší pravděpodobností nejsou sami. Řinčení řetězů, podivné zvuky ze sklepení a tajemný noční návštěvník v Rebečině pokoji vyvolávají paniku a prohlubují neshody, které v rodině panovaly již před příjezdem na zámek. Pravá hrůza však přichází ve chvíli, kdy je objeveno zohavené tělo prostitutky Sylvany, z vraždy je obviněn John a na povrch vystupuje pravá totožnost neznámé bytosti ze sklepení…
Již takřka klasické spojení H. P. Lovecraft, Stuart Gordon, Jeffrey Combs, Barbara Crampton („Re-Animator“ (1985), „From Beyond“ (1986)), kdy chybí už jen Yuzna, nám představuje další ze svých hororových počinů, který by s trochou dobré vůle a rozvinuté představivosti mohl být chápán jako svérázná a originální parafráze „Cantervillského strašidla“ Oscara Wildea nebo klasického příběhu „Panna a netvor“.
Příběh amerického manželského páru, který společně se zámkem zdědí i jeho neobyčejné, nepříjemné a životu nebezpečné tajemství se zpočátku rozjíždí poněkud pozvolna. Sledujeme hlavně odhalování neutěšených rodinných vztahů dohasínajícího a jen silou vůle a setrvačností pohromadě držícího manželství, které má ještě čerstvě zapáchajícího kostlivce ve skříni. John Reilly totiž v opilosti způsobil autonehodu, při níž oslepil svou dceru a zabil syna a tuto silnou tragédii ještě stále nedokázalo překonat ani zdánlivě silné manželské pouto. Vztah mezi manžely Reillyovými je na bodu mrazu a John to přestává zvládat. Snad i proto se v opilosti a na vztek nepřístupné manželce, rozhodne přivést si na zámek krásnou prostitutku Sylvanu. Kdyby jen tušil, co tím rozpoutá.
Sylvana totiž rozpálí a rozvášní zámecké monstrum, utajeného a dlouho trýzněného potomka předešlé majitelky Giorgia, v němž se vzbouří choutky a začne v záchvatu neukojených pohlavních pudů masakrovat a požírat na koho přijde. A právě v tento okamžik film začne nabírat zajímavé obrátky a spád. V okamžiku, kdy se zámecké monstrum doslova utrhne ze řetězu, začne pochmurně krvavá jízda. Giorgio je opravdu povedená postava, a to jak svým bestiálně krvavě morbidním chováním, jehož dobře vykreslený charakter dokonce dokáže vzbudit mlhavé záchvěvy lítosti, tak i svým vzhledem. Celková maska/kostým sice tu a tam své tvůrce zradí svou nepřilnavostí k Fullerovu tělu, obecně jde však o dobře odvedenou práci. Giorgio je opravdu nechutný, odpudivý, jedním slovem prostě zrůda s vyříznutým jazykem a odříznutým penisem (ze záběrů na jeho rozkrok opravdu až mrazí).
Pozornost si zcela jistě zaslouží herecký výkon Jeffreyho Comba v roli Johna Reillyho a Barbara Crampton v roli jeho ženy Susan. Té sice scénář moc prostoru k herectví neposkytne, ale i ona dokáže v několika málo okamžicích zazářit (např. v naprosto realisticky a uvěřitelně podané scéně, kdy Giorgia žádá – anebo mu nařizuje, to právě z jejího přesvědčivého výkonu není zcela jasně rozpoznatelné – aby si místo dcery Rebecky vzal ji). Na druhou stranu, proč nezmínit fakt, že Barbara, i při svém dobrém béčkovém herectví, patří zrovna k těm herečkám, u kterých se herecké výkony zrovna moc neřeší, stačí, že stojí před kamerou.
„Castle Freak“ je levně vypadající čistě béčková hororová záležitost, což ve spojitosti s ostřílenými a zkušenými žánrovými jmény na postech režie a hlavních rolí působí jako obrovský klad. Vytváří to například fakt, že svou atmosférou a celkovým nádechem, to celý film hází zpět v čase alespoň tak o deset let. Zjištění, že byl natočen AŽ v roce 1995, pro mě bylo vážně milým překvapením. Možná zbytečně přestřelím a neobjektivně nadhodnotím, ale nakonec to tam dám. Ten film si to, alespoň pro některé záběry a scény, zaslouží.
