Yi boh lai beng duk
Hong Kong, 1996, 98 minut
Režie: Herman Yau
Scénář: Ting Chau
Hrají:
Anthony Wong Chau-Sang (Kai)
Ming Wan Yeung (Yeung)
Miu-Ying Chan (Har)
„Ebola Syndrome“, jak je tenhle snímek uváděn v anglicky mluvících zemích, je přece jen trochu výmluvnější, a podle něj vy dalo se odhadovat, co ve filmu uvidíte. No, ve skutečnosti jsem dostal něco trochu jiného, než jsem si prve myslel. Ale ono by stačilo si přečíst, jaké jsou popisky u filmu a jak je „Ebola Syndrome“ žánrově zařazen. Je to totiž hororová komedie, což je prvek, který mi prve unikl, ale docela mě příjemně překvapil, když jsem se na snímek začal dívat.
„Yi boh lai beng duk“ je horor, který je řazen do kategorie CAT III, což je označení pro ratingovou kategorii filmů z Hong Kongu. Jedná se o filmy, které nejsou určené osobám mladším 18 let, a to především proto, že obsahují násilí, erotiku, která může přecházet až k pornografii, a samozřejmostí je pak i vulgární jazyk, Ale především jde o to, co je zobrazováno, protože tyto filmy se vyznačují velkou brutalitou, což klade vysoké nároky na gore.
Hlavní postavou snímku je nepříliš přívětivá postava jednoho vraha, i když zprvu jen záletníka. Ten je s ženou v nejlepším, když se její manžel vrátí domů. Kdyby to nebyl nebezpečný boss, asi o tolik nejde, ale on se chce pomstít a Kai má přijít o to nejdůležitější. Jenže věci se vyvinou jinak, z Kaie je mnohonásobný vrah, a tak musí uniknout do Afriky. Tady počestně pracuje v restauraci, když jednou jede se šéfem pro maso do domorodé vesnice. A díky nehodě dojde na to, že znásilní domorodou ženu, která je podle všeho celkem vážně nemocná.
Ono to na první pohled vypadá, že to ani moc komedie není, ale Anthony Wong Chau-Sang dává svojí postavě tak nechutnou slizkost, která je kořeněná určitou nešikovností a hloupostí, že je prostě neodolatelný, pokud vám tedy nevadí filmy, kde je opravdu hodně krve, opravdu hodně vnitřností a jinak celkově dost hnusu, který se na vás valí spolu s nějakými těmi vtipy, jež se objevují na místech, až vám to vyrazí dech. Tady je krásně vidět, jak Asiaté dokážou zajít dál, než Evropané nebo Američané, a přitom stále zůstávají sví a navíc jsou i vtipní tam, kde by nikdo jiný vtipný nebyl.
S tím, co má snímek „Yi boh lai beng duk“ k dispozici, sehrál svou partii naprosto skvěle. Je zde humor, který všechno trochu odlehčuje, ale jsou zde i správně hnusné a drsné scény, které to vyvažují. Pokud jde o gore, tak scéna pitvy v tomhle směru nádherně vede a ukazuje, že když se gore chopí schopný umělec, vypadá to skutečně odporně. Tady by se dala vytknout určitá voskovitost těla, ale tak to se dá omluvit i nemocí. Tenhle snímek mě velmi překvapil, rozhodně v tom pozitivním smyslu slova.
Hodnocení: 75 %
