Wendigo
USA, 2001, 91 minut
Režie: Larry Fessenden
Scénář: Larry Fessenden
Hrají:
Patricia Clarkson (Kim)
Jake Weber (George)
Erik Per Sullivan (Miles)
John Speredakos (Otis)
Wendigo není úplně neznámá legenda, a to ani v českých luzích a hájích. Alespoň hororoví fanoušci patrně vědí, co to Wendigo je. Několikrát bylo toto monstrum zmíněno v seriálu „Supernatural“, tak proč si jej rovnou nepředstavit v celovečerním filmu, který ponese všeříkající název. Ale kdybyste si mysleli, že tohle bude skutečně film pouze o Wendigu, patrně byste se nemohli více mýlit. „Wendigo“ je totiž v prvé řadě dramatem, které se až postupně mění ve skutečný horor.
Co je to Wendigo? Pro ty, kdo se s touto legendou ještě nesetkali, ji v krátkosti představím. Wendigo je indiánskou legendou, duchem, který má požírat lidské maso, případně může měnit i podobu na lidskou anebo dokonce posednout člověka, který se vlivem kanibalismu mění. Ve filmu se dokonce uvádí, že čím více jí, tím více roste a čím více roste, tím větší má hlad. Indiánská legenda je tedy ve filmu skutečně představena, ale jak říkám, v prvé řadě je film dramatem.
Rodina – George, Kim a jejich synek Miles – si vyjedou do přírody. Je zima a cestou srazí jelena, což se dvakrát nelíbí lovcům, kteří na něj měli políčeno. Ale co se dá dělat. Setkání s lovci není právě dvakrát přátelské, ale nic hrozného se nestane a rodina dorazí až do místa určení – zimní chaty na samotě. Na chatě není nic až tak zvláštního, až na to, že v sobě má pár zářezů. Lovci prostě střílejí a kule lítají. Nějaká sem tam proletěla oknem, nějaká se zarazila do zdi. A jednou se stane, že se George s malým Milesem vydají do přírody, trochu si zablbnout a projet se na saních. Povyražení nedopadne úplně dobře, protože George je postřelen. Kým? Že by úmyslně jedním z úchylných lovců? To se hned neví, ale samozřejmě, že se na to přijde.
Možná se zeptáte, kde tam je ten Wendigo? A je to otázka záludná, protože se zdá, že tahle legenda tam skutečně moc místa nemá. Milesovi je sice darována soška Wendiga tajemným indiánem, kterého nikdo jiný nevidí – já vím, tohle není úplně výtečná myšlenka a do vyznění filmu se moc nehodí – a chlapec od té doby má dost podivné vidiny, v nichž se něco jako Wendigo objevuje. A my pak najednou zjistíme, o co vlastně celou dobu jde. Škoda, protože to, na co jsme více jak hodinu čekali, není nic jiného než hororové klišé a film je tak zabit vlastním závěrem, vlastní neschopností přinést cokoli navíc, i když se zdálo, že by mohl být přece jen zajímavý.
Zrovna takového filmu je docela škoda, protože mohl být velmi dobrý. Nakonec ale skončíte s rozporuplnými pocity a uvědomíte si, že se vlastně nic tak zásadního nestalo, nic skvělého jste se nedověděli a nezáleží na tom, že jsou zde poměrně zajímavé záběry vidin. Obraz, jako kdyby skutečně přecházel v halucinaci, pokaždé, když se má Wendigo objevit. Závěr tak vyznívá naprosto do ztracena a divák si uvědomí, že sledoval hodinu a půl dlouhý film, který byl nakonec vlastně o ničem.
Hodnocení: 40%
