Vrána (rozšířené vydání)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum, 2012, 399 Kč (brožovaná), 649 Kč (vázaná)
Scénář a kresba: James O’Barr
James O’Barr stvořil dílo, které je neskutečné, je osobní, je krásné. Stačilo, aby došlo k různým faktorům, aby se nějaká událost nenaplnila, aby se hvězdy sešly jinak. James by nikdy nevytvořil příběh, který se zrodil z utrpení člověka, jenž přišel o svou milovanou. Stačilo by, aby James nikdy nenašel cestu ke kreslení, aby v sobě nenašel talent, který pro něj nakonec byl tou jedinou terapií, co ho dostane z toho nejhoršího období jeho života. Ne, jeho příběh není tak násilný jako ten, který nám předestírá ve svém velkolepém a zatím největším díle. Jeho příběh je však stejně nespravedlivý. Proč lidé umírají? A proč za to mnohdy mohou ti, co jsou na okraji společnosti, ať už kvůli drogám, alkoholu, nebo čemukoli jinému? Kde je spravedlnost? Právě tohle je otázka, kterou si James pokládal a na kterou nikdy nenašel odpověď.
„Vrána“ je komiksem drsným, je brutální, ale stejně tak je romantická. Je poetickým dílem, stejně tak i brakem. Je návratem k původním stylům výtvarného umění, stejně tak je ukázkou moderního komiksu, který je však nadále kreslen na papír. James nikdy „neklesnul“ k tomu, aby kreslil na počítači. Jak říká, počítač je místo, kde mohou žít pavouci. „Vrána“ kromě všeho jmenovaného, je také komiksem prokletým. Prokletým proto, že vznikl z krve a z krve i dál rostl. Caliber Comics, kde byla „Vrána“ poprvé vydána, skončilo, respektive od roku 2001 už nic nevydalo. To nemluvím ani o tom, jak dopadlo natáčení filmové adaptace. Ještě se k ní vrátím.
Příběh komiksu „Vrána“ je založen na tom, že zemře dívka Shelly, kterou miloval mladík Eric. On je svědkem toho, jak je znásilňována, jak je zabita a ještě dále przněna. Všechno vidí, každý detail a všechno si to pamatuje. Přežívá? Ano, v určité formě rozhodně, ale není jasné, jestli jako člověk, kterému bylo shůry dáno se pomstít, nebo byl vyvržen z pekla, aby mohl násilníkům ukázat, že jim to prostě neprojde. Nemůže jim to projít! Nezáleží na tom, jestli je Eric mrtvý, protože je zpátky a mstí se. Každý, kdo může za smrt jeho milované, musí zemřít. Tak to prostě je. Není jiná možnost, není jiné východisko. Každý musí trpět. Někdo víc, někdo míň. Záleží na jeho provinění.
Pomsta, to je jedna z nejsilnějších tužeb člověka. Pokud je vystaven situaci, kdy se u něj touha po pomstě objeví, je velmi složité ji jen tak přejít. James O’Barr byl takové situaci vystaven. Doufal, že pro něj jeho dívka přijede, místo toho jí nějaký opilec srazil, když šla k autu. Zemřela na místě. James byl mladý, zamilovaný. Hodně zamilovaný. Chtěl dotyčného zabít. Místo toho se dal k armádě. Ani tady nezapomněl. A tak nakonec vytvořil „Vránu“. Stylizoval sám sebe do postavy gotického anděla mstitele, který se snaží pomstít svou milovanou, krásnou a nevinnou Shelly.
Na „Vráně“ by bylo možné toho hodně kritizovat. Shelly je vykreslená jako dokonalá dívka, ne přímo středověce cudná, ale moderní vysněná princezna. Stejně tak Eric je dokonalý mladík. Pomsta ho změnila a nový Eric – Eric mstitel – je jeho pravým opakem. Je ironický, uštěpačný, jízlivý a zlý. Jde jen za svou pomstou. Smrt jeho milované ho naprosto změnila. Už nikdy nebude jako dřív, nemůže takový být. Postavy nemají skoro žádný vývoj, jsou karikovány. Příběh je zasazen do dvou různých světů. Toho, v kterém Eric se Shelly žili, a toho, který kolem nich skutečně existoval. Ten druhý je násilnický, nemilosrdný. Chvíle, kdy se tyto světy střetnou, je jednou z nejsilnějších v celém komiksu. James dosáhl mistrovství v tom, jak příběh podává. Střídá nádherné umělecké sny se syrovou podstatou pomsty – s násilím. Nádherné obrazy lásky jsou propojeny s cákající krví, vyhřezávajícími vnitřnostmi a rozlétávajícími se mozky. Umění se střetává s brakem.
„Vrána“ je jednoznačně moderním popkulturním dílem. Obsahuje odkazy na mnohá díla jiných lidí a skupin, ať už jsou to francouzští dekadentní básníci Rimbaud, Verlaine a Baudelaire, anebo hudební skupiny jako Joy Division či The Cure. Jsou zde přímo části jejich textů. Jsou vkládány do díla, které samo o sobě není pouze akčním komiksem. Jsou zde pasáže, které jsou plné akce a násilí, ale zároveň jsou zde pasáže doslova lyrické, které spíše než vyprávěny obrazem, tak jsou doplňovány kresbou, ilustrovány. Například konec knihy čtvrté, Andělé vášně, to je doslova lyrika v komiksu. Krásná báseň převedená do obrazů, která nám ukazuje milostný vztah, nádherný, něžný, vášnivý, ale minulý. Je jen vzpomínkou, která je promítána do současného dění, do přípravy na vraždění, která je podána jako tanec. Neskutečné propojení naprosto protichůdných, nebo spíše normálně nespojovaných aktivit. Komiks je plný protikladů. Život a smrt. Láska a násilí. Něžnost a bestialita. Humor a vražda. Čtenář jich najde mnohem více.
James O’Barr se v roce 2010 odhodlal k vydání rozšířené verze, kterou i vy držíte v rukou. Co je na ní rozšířeného, kromě toho, že obsahuje novou předmluvu, která nám ukazuje Jamese O’Barra v novém světle? Je rozšířená v tom, že disponuje částmi a stranami, které nikdy dříve nebyly zveřejněny. Tou nejkrásnější jsou Vánoce v srpnu. Naprosto chápu, proč právě tuhle část James nikdy dříve nezveřejnil. Je neskutečně osobní a neskutečně krásná. Je to jedna z těch vzpomínek, u kterých vás bolí, protože víte, že už se nikdy nebudou opakovat. Je tak nádherná, až vás ničí. Podobná slova však nemám pro nový závěr, kterému rozumím, ale přiznám se, že nechápu, proč tam musela být i ta strana s kostlivcem/Smrtí. Přijde mi, že je to moc... laciné. To asi bude ten správný výraz. Kdyby se tahle stránka vytrhnula, nemám novému závěru co vytknout.
„Vrána“ je skutečně prokletým komiksem, jak jsem řekl, protože nejenom, že vzniklo díky smrti milované ženy, ale také proto, že s jeho filmovou adaptací je svázána tragédie. Vlastně, ony se zde sešly dvě špatné, tragické linie. Tou první je právě „Vrána“. Tou druhou je rodina Leeů. Bruce Lee, legenda kung fu filmů, zemřel ve 33 letech. Stačil však zplodit syna, který se jmenoval Brandon. V roce, kdy Bruce Lee zemřel, mu bylo teprve osm let. Vyměřeno mu bylo pouze dalších dvacet. Právě natáčení filmu „Vrána“ se mu stalo osudným. Během natáčení se na place objevila ostře nabitá zbraň, se kterou bylo na Brandona během scény vystřeleno. Zemřel na střelné zranění v nemocnici. Filmový svět přišel o zajímavého herce, James O’Barr o přítele a jeho tragédie se tak prohloubila. Prohloubila se i tragičnost celé „Vrány“. Film tím však také získal na popularitě. Smrt má zvláštní důsledky. Michael Jackson nebo Whitney Houston by mohli vyprávět... kdyby mohli vyprávět.
Jak jsem naznačil, James se změnil. Jeho nová předmluva to prozrazuje. Když poprvé tvořil „Vránu“, byl to osobní příběh člověka, který se nedokázal smířit s tragédií. V roce 2010, kdy dával dohromady rozšířenou verzi, byl umělcem. Chtěl dílo, které mu možná zachránilo život, vydat v takové podobě, jakou si zaslouží. Obsáhlejší a úplné. Podařilo se mu to, povětšinou posílil vyznění komiksu. Povedlo se to i Comics Centru, které se rozhodlo rozšířenou verzi také vydat. „Vrána“ nemá chyby, strany zde nejsou nějak nevhodně seříznuté, panely jsou zakončeny, jak být mají. Velké dílo si zasluhuje výborné provedení, což v tomhle případě platí. Jednou doufejme, že se dočkáme víc takhle profi prací. Ne proto, že by Comics Centrum snad někdy vazbu zkazilo, ale proto, že jsme se v poslední době neměli moc z čeho těšit.
Hodnocení: 95%
