Victim
USA, 2010, 90 minut
Režie: Matt Eskandari a Michael A. Pierce
Scénář: Michael Hultquist a Robert Martinez
Hrají:
Stephen Weigand
Bob Bancroft
Brendan Kelly
Jelly Howie
U snímku „Victim“ jsem viděl i srovnání s filmem „Lidská stonožka“, což není srovnání, které je vyloženě na místě, ale přesto se mu musí nechat, že filmy něco společného mají. Především je to skutečnost, že se část děje odehrává na chirurgickém stole, protože zde dochází k určitým úpravám lidského organismu, aby bylo dosaženo určitého konkrétního výsledku.
Tam, kde „Lidská stonožka“ hraje především na šílený fekální nápad, tam „Victim“ stojí na tom, že je zde člověk, který to nemá v hlavě v pořádku a chce si splnit svoje přání, ale nečiní tak vyloženě proto, aby ničil lidské tělo, ale proto, aby vrátil někoho, kdo už se možná vrátit nedá. Nejsem si jistý, jestli jsem to napsal dobře, ale oba filmy mají trochu jiná východiska, i když gore je dobré v obou případech.
Hlavní postavou filmu, pokud je tak o něm možné mluvit, je mladý policista, který se ocitne v nezáviděníhodné situaci. Je uvězněn v cele, kde čeká na něco, o čem nic neví. Pak se ale seznámí se svými vězniteli, kteří jsou neoblomní a kteří mají jeden jediný cíl – chtějí z mladého policisty udělat někoho jiného. Náš šílený vědec totiž chce zpátky svou dceru, kterou může vrátit jedině tím, že na ni někoho předělá. Nebo alespoň to si myslí.
„Victim“ pak celou dobu hraje na atmosféru šílenství, která vůbec není špatná, vlastně je docela dobrá a vy si uvědomíte, že na vás z tohoto snímku může snadno spadnout deprese. Nejde totiž tolik o to, že je snímek hnusný v tom, co zobrazuje za nechutnosti, i když operace jsou zde zachyceny velmi dobře, jde spíše o to, že se zde proniká do lidské psychiky, což není vždy pěkné, i když je to dobře natočené.
Snímek „Victim“ docela dost vytřískal ze svého tématu, a to i přesto, že herecké výkony rozhodně nejsou to, co ho zdobí, tedy nikoli na všech postech. Pokud se ale film soustředí jen na trojici – oběť a její věznitelé – je to na svoje možnosti dobré a přenese to na vás tu správnou atmosféru, nikoli atmosféru strachu, ale atmosféru neútěšnosti, kdy všechno začíná ovládat šílenství.
Hodnocení: 60 %
