Vetřelec
Alien
USA, Velká Británie, 1979, 117 minut
Režie: Ridley Scott
Scénář: Ronald Shusett a Dan O'Bannon
Hrají:
Tom Skerritt (Dallas)
Sigourney Weaver (Ripley)
Harry Dean Stanton (Brett)
John Hurt (Kane)
Ian Holm (Ash)
Nemám rád filmy Ridleyho Scotta. Tohle je věta, kterou už jsem tolikrát zopakoval, až to pěkné není, ale je to pravda. Nedojímal mě „Gladiátor“, znechutil mě „Hannibal“ – což je asi hlavní důvod mých antipatií – ale mohl bych ještě pokračovat filmem „Černý jestřáb sestřelen“ anebo nejnověji „Robinem Hoodem“, kde režisér zabil krásnou legendu už jen tím, že do hlavní role obsadil Russella Crowa. A to ani nemluvím o „G. I. Jane“. Ale abych Ridleymu nekřivdil, pro mě osobně natočil dva filmy, které jsou úhelnými kameny žánru. Tím prvním je „Blade Runner“ a tím druhým samozřejmě „Vetřelec“. Oba filmy především z ranku sci-fi, ale druhý, je mnohem více hororem s klasickými gotickými prvky.
Již úvodní scéna nám vytváří atmosféru, která z nás nespadne. Jsme v uzavřeném prostoru, což je doménou hororů, ale aby to bylo ještě děsivější, jsem v uzavřeném prostoru ve vesmíru. Hned je nám jasné, že tady se astronauti nemohou na nikoho jiného spolehnout, pouze sami na sebe. Takže když se jim stane něco zlého, když se třeba na lodi objeví mimozemšťan, budou se s ním muset vypořádat na vlastní pěst. Nikdo jim nepomůže. A kdo také? Venku je jen vesmír. Žádný kyslík, žádní lidé, žádné bezpečí. Kdyby se horor odehrával ve strašidelném domě, je tu alespoň nějaká naděje, že pomoc přijde, ale v tomhle případě? Nic. Jen vlastní schopnosti, zbraně a důmyslnost.
Vizuální stránka „Vetřelce“ je doslova úchvatná. Temná, dech beroucí, chodby jsou úzké, vesmírná loď velkolepá, a to všechno navíc ve stylu H. R. Gigera, umělce, který dal vetřelci podobu. To on vymyslel, jak by měla ta potvora vypadat. A že se mu to povedlo, co myslíte? Vetřelec se stal jednou z nejoblíbenějších – a nejikoničtějších – vesmírných potvor, konkurovat mu snad může pouze predátor, s kterým se již také dvakrát ve filmu setkal. Co si ale budeme povídat, pamatovat si budeme hlavně originální sérii a ne tenhle crossover, který by ještě trochu něco potřeboval k dokonalosti.
Příběh „Vetřelce“ je vlastně velmi jednoduchý. Loď Nostromo podnikne záchrannou misi na planetě, kde ztroskotala velmi zvláštně tvarovaná vesmírná loď – opět zásluha Švýcara Gigera –, jejíž posádka rozhodně nebyla lidského plemene. Ze záchranné mise si jeden z astronautů v podání Johna Hurta přinese suvenýr – k obličeji přicucnutého mimozemského tvora – první forma vetřelce. Od této chvíle se Nostromo mění v loď směřující rovnou do záhuby. Vetřelec se pomalu vyvíjí jako motýl, který prochází jednotlivými stádii svého života. A postupně se mění i posádka. Strach, panika, zkraty. Tohle všechno nakonec vede k tomu, že může přežít jen jeden jediný člověk. Ripley v podání skvělé Sigourney Weaver, která se stala ikonou celé série.
„Vetřelec“ je filmem, kde se sešli dobré nápady a skutečně kreativní lidé. Film funguje skvěle a budete se u něj bát. Hodně se budete bát. A když si budete myslet, že už je konec... No však víte. Konec jen tak nepřijde. I když říkám, že filmy Ridleyho Scotta nemám rád, na pokračování „Vetřelce“, které je vlastně prequelem a nese název Prometheus se vyloženě těším. Vysokou známku i za to, co film znamenal pro žánr. A taky za ten závěr, ten je vážně jedním z nejděsivějších v historii.
Hodnocení: 95%
