Uchû daisensô
Japonsko, 1959, 93 minut
Režie: Ishirô Honda
Scénář: Jôjirô Okami a Shin'ichi Sekizawa
Hrají:
Ryô Ikebe (Ichiro Katsumiya)
Kyôko Anzai (Etsuko Shiraishi)
Koreya Senda (Profesor Adachi)
Minoru Takada (Velitel)
Japonský režisér Ishirô Honda se nevěnoval pouze kaiju filmům jako „Gojira“, nepředstavoval nám jen monstra jako Radon nebo Mosura, ale má na svědomí také jiné filmy, které spíše než do žánru hororového, by bylo možné zařadit do žánru sci-fi. Kromě snímku Chikyu Boeigun, který již byl na Necronomiconu recenzován, je to také snímek „Uchû daisensô“, jenž je recenzován právě dnes.
Vesmír je prostředím, které je natolik neznámé, že může přinést skutečně cokoli. Ve vesmíru se mohou nacházet jiné rasy, jiní tvorové, kteří se objeví s jinými technologie, jiným jazykem, jiným pohledem na přátelství a nepřátelství. A právě z takového principu vychází i snímek „Uchû daisensô“. Setkávání lidstva s mimozemskými civilizacemi je holt téma, které člověka fascinuje dlouhodobě a ve sci-fi nikdy fascinovat nepřestane. Tedy alespoň do chvíle, kdy to sci-fi být přestane.
Ve snímku, který je někdy uváděn také jako „Battle in Outer Space“, se na Zemi řítí hrozba mimozemšťanů. Je třeba vyslat raketoplány na Měsíc, aby se zjistilo, co to je za hrozbu, respektive, aby bylo možné se s ní vypořádat. Hned tady je opět vidět něco, co režisér do svých filmů vložil častěji – mezinárodní spolupráce, která do jisté míry ukazovala i na to, že Japonsko už není tak izolovanou zemí jako v minulosti. Mezinárodní týmy pak musejí společně bojovat ve vesmíru s nepřátelskou hrozbou.
I když se snímek dlouhou dobu tváří jako politický film, kde se bude řešit hlavně to, jaká bude spolupráce mezi národy a jak se budou za skvělý průběh poplácávat po ramenou, ve druhé polovině se snímek přece jen mění v akční sci-fi, které se na víc odehrává ve velmi zajímavém prostředí, tedy na Měsíci. Tomu jsou přizpůsobeny i efekty a také některé zásadní prvky – astronauti po Měsíci nechodí, ale skáčou, což je dáno sníženou gravitací, což už v té době byl známý fakt.
Díky barvě a kvalitní kameře se na film neskutečně dobře kouká a i přes své stáří nevypadá špatně, což se nepodařilo filmům mnohem mladším. Trikové sekvence jsou výborné, vůbec nevadí, že se místy jedná o miniatury. Navíc se povedlo krásně udělat prostředí Měsíce, nemluvě pak i o laserových paprscích, které opravdu jakoby prořezávaly vzduch. Od Hondy je to zase něco trochu jiného a já musím říct, že tahle jeho verze sci-fi na Měsíci s mimozemšťany se mi hodně líbila, ač sami mimozemšťané zde nejsou nic moc.
Hodnocení: 85 %
