Transmetropolitan: Někdy příště
Vydalo nakladatelství BB/art, 2012, 399 Kč
Scénář: Warren Ellis
Kresba: Darick Robertson, Kieron Dwyer, Lea Hernandez, Brian Hitch, Frank Quitely a Eduardo Risso
S novinářem Spiderem Jerusalemem jsme se naposledy rozloučili ve chvíli, kdy mu samotným krokem prezidenta bylo zakázáno publikovat pravdu. Samozřejmě, že je v tom nějaká levota a prezident se kryje, ale Spider se dostal do situace, kdy se jeho vesmír téměř hroutí. Pokud nemůže psát tak, jak chce, pokud nemůže psát o pravdě, co jiného bude dělat? Musí se nějak pokusit pravdy domoct.
Z počátku se ale nezdá, že by v tom měl jakkoli uspět. První kapitola sbírky „Transmetropolitan: Někdy příště“ navazuje nepřímo na události z předchozí sbírky Transmetropolitan: Osamělé město. Nejsme ale svědky toho, jak pátrání pokračuje, ale toho, co se Spiderovi děje. Stala se z něj celebrita a dokonce má svůj vlastní animovaný film. Neskutečné. Uvědomuje si jednu základní věc. Pro lidi je fenomén, mánie. Chtějí jeho figurky, jeho brýle, chtějí od něj nakopat do zadku, ale je jim naprosto putna, o čem to vlastně píše. Díky reklamním předmětům a animovanému filmu se z něj stává jen vtipná postavička. Má pak život smysl?
První kapitola obsahuje panely, které jsou nakresleny jinými autory než Darickem Robertsonem. Svou troškou do mlýna přispěli Kieron Dwyer, Lea Hernandez, Brian Hitch, Frank Quitely a také Eduardo Risso. Komiks se tak krásně oživil a různé kresby mu dodávají ten správný nadhled a humor. Stejně tak i různé styly struktury komiksu. Druhá kapitola s názvem „Muž na chodníku“ dokazuje, že komiks je médium, které lze skutečně pojmou různorodě. Každá stránka je rozdělena na dvě horizontální poloviny, kdy text je většinou pod samotnými panely, i když někdy se objeví i v bublinách. Robertson s Ellisem tak dokazují, že se snažili čtenáře zaujmout, ale nikoli na úkor kvality.
Třetí kapitola „Tanec v kapkách přítomnosti“ je také odbočením od hlavního proudu. Věnuje se dvojici Spiderových asistentek, kterým se konečně podařilo zdrhnout, a mají pro sebe nějaký čas volna. Příběh je vlastně o tom, že tyhle dvě mají životy už tak zpackané, že stejně jako fanoušek série, jsou i ony závislé na Jerusalemovi a na jeho šílenství, které překvapivě ústí ve velmi racionální sloupky.
Středem celé knihy je ale příběh „Někdy příště“, který je rozvržen do tří kapitol. Právě tohle je příběh, který přímo navazuje na konec předchozí sbírky Transmetropolitan: Osamělé město. Spider Jerusalem ví, že je cosi prohnilého ve státě Dánském, a rozhodl se pro radikální krok. Jeho články jsou „ukradeny“ a zveřejňovány ilegálními novinami, sám se ale zabývá investigativní reportáží, která by měla vést ke svržení prezidenta. Nejspíš ale i k tomu, že Spider svrhne sám sebe. Ale nejde mu právě o tohle?
„Transmetropolitan: Někdy příště“ je komiksem o tom, co dokáže jeden člověk. Je jeden člověk schopen ovlivňovat nejen veřejné mínění, ale rovnou celé politické dění? Může jeden člověk změnit přítomnost i budoucnost? Je možné, že Spider Jerusalem je přesně tím novodobým Mesiášem, kterého bychom tolik potřebovali? Jestli ano, tak to teda potěš koště.
Hodnocení: 85%