Thomas Vincent Savini se narodil 3. listopadu 1946 v Pitsburgu v Pensylvanii. Vyrůstal v katolické rodině, vystudoval střední katolickou školu a Carnegie-Mellon University. Kouzlu filmových speciálních efektů propadl již v raném dětství. Film „Man of a Thousand Faces“ (1957) ho po technické stránce uchvátil natolik, že většinu svého volného času věnoval vymýšlením filmových postav a jejich charakterizací. Jeho první prací se speciálními efekty měl být již Romerův trhák „Night of the Living Dead“ (1968), Savini však byl odveden do Vietnamu, kde působil jako válečný fotograf a kameraman, a tak prozatím ze spolupráce s Romerem sešlo.
Ve Vietnamu si Savini procvičoval práci s make-upem a mnohdy domorodé rolníky děsil tím, že se, dle jejich slov, najednou změnil v „monstrum“. Sám přiznává, že ho jeho zážitky z Vietnamu a mnohé věci, co tam viděl a zažil, v jeho pozdější práci se speciálními efekty a maskami inspirovaly a ovlivnily. Tvrdí, že se při práci na maskách pokouší dosáhnout takového stupně realističnosti, aby v něm vyvolávaly stejné pocity, jako skuteční mrtví lidé, které během války mnohokrát viděl. A viděl prý toho dost na to, aby se mu to povedlo. Evidentně ne všechny jeho vietnamské zážitky byly humorné jako jeho jistá nehoda s kachnou, která mu vynesla přezdívku Kachní vrah a doživotní odpor k pojídání kachen.
K filmu se tak nakonec dostal až prací na nízkorozpočtovém hororu „Deranged: Confessions of a Necrophile“ (1974). V roce 1977 pak konečně navázal užší spolupráci s George A. Romerem, když pracoval na jeho upírském filmu „Martin“, v němž si i zahrál. Spolupráce pokračovala i při dalším Romerově filmu „Dawn of the Dead“ (1978), který Saviniho ve své profesi proslavil (natolik, že byl za masky nominován na cenu Saturn Award) a v němž si opět zahrál menší roli motorkáře. Spolupráce s Romerem pokračovala, objevil se jako hlavní postava vystupující ve scénách spojujících jednotlivé povídky v „Creepshow“ (1982) a vytvořil masky pro třetí část romerovské zombie ságy „Day of the Dead“ (1985). Tentokrát za masky cenu Saturn Award získal. K Romerovi se vrátil ještě v roce 2005, kdy vytvořil masky pro další zombie příběh „Land of the Dead“.
Kromě Romera Tom Savini spolupracoval i s dalšími režisérskými ikonami hororového filmu, např. Dariem Argentem či Tobe Hooperem. Své umění poskytl např. i filmu „Maniac“ (1980), v němž si opět i zahrál, nebo již kultovnímu hororu „Pátek třináctého“ (1980) a několika dalším dílům této série. Masky vytvořil i pro další kultovní film „From Dusk Till Dawn“ (1996). Maskérské umění si nehodlal nechat pro sebe, v pensylvánském Monesennu v Douglasově vzdělávacím centru založil speciální program, v němž se školí budoucí filmoví maskéři a tvůrci speciálních efektů.
Postupně Savini začínal také stále více vystupovat jako herec. Počátkem osmdesátých let hlavně v televizních a video filmech. V roce 1985 se objevil ale i ve videoklipu heavy metalové kapely Twisted Sister. Kromě již zmiňovaných filmů jsme ho mohli vidět i ve filmech „From Dusk Till Dawn“, kde si zahrál roli velmi podobné té, kterou hrál již v „Úsvitu mrtvých“, a to dokonce ve stejném kostýmu, „Grindhouse: Planet Terror“ (2007) nebo v remaku Romerova „Dawn of the Dead“ (2004) Zacka Snydera.
Podobnou roli uvaděče (tentokrát ovšem bez masky) jako v „Creepshow“ si s notnou dávkou černého a krvavého humoru střihl i jako průvodce dokumentárním „His Name Was Jason: 30 Years of Friday the 13th“ (2009). Dost místa (hlavně coby maskér a tvůrce speciálních efektů) dostal i v dalším dokumentu Bloodsucking Cinema (2007). Odmítl roli ve „Friday The 13th Part III“ (1982), místo toho se věnoval maskám na filmu „Burning Revenge“. Poté, co jej Oliver Stone viděl v „From Dusk Till Dawn“, chtěl ho obsadit do svého filmu „U-Turn“, komplikovaný pracovní harmonogram však rozhodl jinak. Role ve filmu „Sea of Dust“ (2006) byla Savinimu napsána přímo na tělo.
Kromě výše zmíněných profesí usedl Savini i na režisérskou stoličku. S režií se poprvé popral u několika epizod seriálu „Tales from the Darkside“ (1984). V roce 1989 mu byla nabídnuta režie kingovky „Pet Sematary“, to však odmítl. O rok později ale režíroval barevný remake Romerovy „Night of the Living Dead“. Romero mu vypomohl se scénářem. Od původního se Saviniho film liší jen v několika scénách a detailech.
Tom Savini měří pouhých 170 cm, je zručným šermířem a fandou profesionálního wrestlingu. Po svém hrdinovi Lonu Chaneym pojmenoval své dvě děti, syna Lona a dceru Chaney. S humorem sobě vlastním prohlašuje: „Každý si myslí, že Tom Savini nemůže mít rád nic jiného, než jen krev a gore. To je úplná hloupost. Mým nejoblíbenějším žánrem jsou romantické příběhy.“
