The Vault of Horror
Velká Británie, USA, 1973, 87 minut
Režie: Roy Ward Baker
Scénář: Milton Subotsky podle příběhů Ala Feldsteina a Williama M. Gainese
Hrají:
Daniel Massey (Rogers)
Anna Massey (Donna)
Terry-Thomas (Critchit)
Glynis Johns (Eleanor)
„The Vault of Horror“ byla komiksová série, která vycházela ve Spojených státech ještě před tím, než zavedli debilní kodex, který komiksy výrazně cenzuroval. Docela by mě zajímalo, kde by dnes americký komiks byl, kdyby něco jako Comics Code Authority nevzniklo. Jsem si skoro jistý, že by byl v některých ohledech zajímavější a samozřejmě nepřístupnější. Film „The Vault of Horror“ pak ukazuje, jak parádní hororové příběhy v nakladatelství EC Comics vznikaly.
Máme zde spojující dějovou linku, kdy se pětice pánů setkává na jednom místě a vyprávějí si svoje noční můry. K chlapíkům se pokaždé vracíme, vždy jeden vypráví svůj příběh, svůj strach. I když se film jmenuje „The Vault of Horror“, tak čtyři příběhy z pěti původně vyšly v komiksové sérii Tales from the Crypt a jeden pak v „Shock SuspenStories“. Všechno samozřejmě série od EC Comics.
První povídkou je „Midnigh Mess“. Harold chce celé dědictví, a tak sleduje svou sestru s jediným úmyslem. Zabít ji. Když se ale dostanete až na konec a vidíte finální scénu, která je skvělá a brutálně originální, měl si to raději rozmyslet. Následuje „The Neat Job“, kde si Arthur bere ženu jen proto, aby měl doma pěknou babu. Jenže ona moc neuklízí a on je zrovna na tohle pes. Jejich vzájemné soužití graduje velmi nebezpečně a Eleanor začíná bláznit. Nikoli nečekané, ale opět pěkně krvavé finále.
Třetí do počtu je „This Trick’ll Kill You“ o jednom kouzelníkovi, který udělá v podstatě cokoli pro to, aby pochopil, jak fungují triky jiných mágů. Jenže narazí. Takové klasické „Jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá“, ale aspoň v zajímavém prostředí Indie. Čtvrtou povídkou je „Bargain in Death“, kde se ukazuje, že dělat pojišťovací podvody s pohřbením zaživa se prostě nevyplácí.
Poslední povídkou je „Drawn and Quartered“ s jedním malířem. Nemohu si pomoct, ale malíři v hororech prostě fungují. Baví mě a baví mě i v tomhle případě, kdy se jedná o trochu voodoo klišé. I když s nejedná o nutně originální příběhy, tak musím uznat, že tohle je jeden z nejlepších povídkových filmů, které jsem od studia Amicus viděl. Ty povídky fungují po letech, a to třeba i trikově. Gore se zde povedlo.
Hodnocení: 75 %
