The Valdemar Legacy II: The Forbidden Shadow
La herencia Valdemar II: La sombra prohibida
Španělsko, 2010, 92 min
Režie: José Luis Alemán
Scénář: José Luis Alemán
Hrají:
Silvia Abascal (Luisa Lorente)
Óscar Jaenada (Nicolás Trémel)
Daniele Liotti (Lázaro Valdemar)
Paul Naschy (Jervás)
Druhý díl Valdemar Legacy začíná přesně tam, kde díl první skončil. Naštěstí už se téměř celý odehrává v přítomnosti, vyhnul se tedy neduhu, který „zabil“ větší část prvního filmu. Příběh není nijak složitý, prastará sekta sbírá oběti pro temný krvavý rituál k vyvolání jakýchsi démonů. Jakou roli zde hrají postavy z retrospektivní části dílu prvního, vysvětlovat nebudu; sice na „šokující odhalení“ nejspíš přijdete už v prvních minutách po titulcích, přesto to raději nechám vám.
O co jde hlavně jsou vystupující postavy, v první řadě H. P. Lovecraft, z prvního dílu známý Aleister Crowley nebo komorník Jervás, ztvárnění Paulem Naschym, kterému se také přezdívá „španělský Christopher Lee.“ Samozřejmě nesmím zapomenout na Cthulhu, možná Dagona, který se v plné digitální kráse ukáže v závěru filmu. Pak je zde mnoho narážek na dějiny horroru, hlavně právě na Lovecraftovy knihy, třeba závěrečný rituál se odehrává podle scénáře v knize Necronomicon, dalším příkladem je třeba i zdařile vyobrazená degenerace některých členů tajného ústředního kultu.
Z filmařské stránky se jedná o děsný odpad, s prvním dílem je toto nesrovnatelné. Otravná televiznost způsobená asi nedostatkem peněz čiší z každého záběru a kameraman dělal nejspíše zároveň i střihače, vrátného ateliéru a místního pobudu. Ovšem ze všeho nejhorší jsou hlavní role, které v prvním díle hrály naštěstí druhé housle. Tady jsou ve středu dění a já měl opět chuť je všechny profackovat každou vteřinou, kdy byli na plátně. Je to ta samá situace jako třeba v „REC 2,“ která je prostě neduhem španělských filmů. Banda rozhádaných Španělů, kteří mají vesměs intelekt rosničky a ego křížence kohouta s býkem, nemůže být šálek kávy nikoho jiného na světě než právě jihoevropských národů.
Chudá produkce má ovšem i světlé stránky, kdy jste naposledy viděli krásně ohavně televizní scénu, kdy skupinka hlavních hrdinů přeběhne po můstku z plastových kamenů, který se přesně za posledním členem rozpadne a bezmocná zlá stvůra naštvaně řve, až uši zaléhají? Snímek už každopádně asi není horrorem. Spíš něco jako fantasy, mysteriózní. Sice tu máme nějaké ty obludy, ale co z prvního dílu dělalo horror a v díle druhém absolutně chybí, je atmosféra. Není o čem polemizovat, není tu ani náznakem. Na film se díváte znuděně, nemá šanci diváka zatáhnout do děje. Tedy, to bude jiné u zarytých fandů horroru nebo okultismu, ten občas nadskočí při nějaké narážce, jménu nebo scéně.
Jak jsem řekl v recenzi dílu prvního, až zde vynesu verdikt v podobě procentuálního hodnocení. To ovšem není zas tak jednoduché, záleží na tom, jak se kdo na tuto „minisérii“ dívá a hlavně z jaké pozice. Navzdory všem výtkám jsou oba filmy srovnatelné kvality, každý pouze v jiném ohledu. Ovšem znalec historie okultismu a horroru nechť si klidně deset až dvacet procent přidá, běžný nezainteresovaný divák zase to samé ubere.
Hodnocení: 50%
Rád bych také alespoň takto vzdal hold Paulu Naschymu, jehož byl toto poslední film. Tento herec a režisér, který již navždy bude jednou z ikon horroru, zemřel 30. 11. 2009 na rakovinu slinivky břišní. Připoměňme si tedy některá legendární díla jako "Werewolf Shadow", "Human Beasts", "Inquisition" a mnoho dalších.
