The Loved Ones
Austrálie, 2009, 84 min
Režie: Sean Byrne
Scénář: Sean Byrne
Hrají:
Xavire Samuel (Brent)
Robin Mcleavy (Lola)
Victoria Thaine (Holly)
Jessica McNamee (Mia)
Celovečerní debut režiséra Seana Byrna zpočátku vypadal děsivě. V hlavní roli drsný emař, co poprvé v autě osouloží svojí pěknou kost ze střední, do něj zamilovaná ušláplá myška, rádoby drsná metalová hudba skoro v každé scéně, přičemž ta scéna ještě bývá efektně zpomalená. Děs. Ovšem pak emař v hlavní roli odmítne pozvání ušláplé myšky na ples, a ta si to rozhodně nenechá líbit, koneckonců s odmítnutím má zkušenosti z minula... A má svůj způsob, jak je řešit. Film se s tím v tu chvíli přestane párat a nastoupí solidně drsný exploitation.
Šílený tatík, pedofilně zamilovaný do své růžové princezny, pro ni prostě udělá všechno. Klidně i únos a domácí variantu plesu přesně podle scénáře šílené dcerušky. A věřte mi, že i všemi horrory protřelý fanda tu uvidí věci, které ještě neviděl, podomácku dělané uvaření mozku je prostě skvělé, pozdější doupě pod obývacím pokojem je už jen třešnička na dortu.
Nějak se nemůžu rozhodnout, jestli „The Loved Ones“ na „komediální“ prvky trpí, nebo jsou naopak přínosem. Ani nevím, jestli je to tvůrcem chtěné nebo ne. Každopádně scény ze začátku filmu, které mají být asi drsné, jsou prostě jen směšné a trapné, druhá linka filmu s prachatým tlusťochem a supertvrďáckou metloškou na plese je prostě už jen směšná, nehledě na to, že to je do filmu vloženo nejspíš jen kvůli prodloužení stopáže.
„The Loved Ones“ nezaujme ani tak krvavostí, jako hlavně šíleností domácnosti v hlavní roli, vztahem tatíček-dcerka-Bystroočka, který má skvěle zvrácenou atmosféru, ze které se méně odolnému divákovi klidně udělá až nevolno. Mimochodem, za Bystroočku a scény s ní jsem ochoten odpustit filmu všechno.
Originální námět nemá zas úplně špatné zpracování, ale mohlo by to možná být i lepší, nebo prostě jen kratší. Film je uměle natahován a je to znát, po připočtení nesnesitelnosti emo frajírka v hlavní roli, kterému jsem opravdu přál smrt už od samého začátku, se to na úplně skvělé hodnocení nevyhrabe. Na druhou stranu, tak potrhlé zpracování happyendu, jako je zde, jsem už dlouho neviděl.
Hodnocení: 60%
