The Grudge: Girl in Black
Ju-on: Kuroi shôjo
Japonsko, 2009, 60 min
Režie: Mari Asato
Scénář: Mari Asato
Hrají:
Kôji Seto (Tetsuya)
Kuniteru Shigeyama (Ryûta)
Kana Tsugihara (Mutsumi)
Ai Kago (Yûko)
Přijde vám, že sedm dílů série „Saw“ je moc a že každý další díl je horší a horší? No, tak na to zapomeňte, série „Ju-on“ teprve dává slovu recyklace ten pravý rozměr. Solidním problémem této nyní už ságy je neskutečný chaos, který v různých amerických remacích japonského remaku amerického remaku asi každý má. Řešení tohoto Gordického uzlu je následovné: Takashi Shimizu v roce 2000 s minimem prostředků natočil televizní film „Ju-on“, ihned poté „Ju-on 2“. V roce 2003 s penězi vydělanými prvními dvěma díly stejný režisér natočil remaky vlastního filmu, „Ju-on: The Grudge“ a „Ju-on: The Grudge 2“. To už si ho všimli američtí producenti, přitáhli Shimiza do Hollywoodu a zde natočil další dva remaky, tentokrát v místní (bohatší) produkci, „The Grudge“ a „The Grudge 2“. Tím končí angažmá původního tvůrce, ale rozhodně ne série. V roce 2009 různí filmaři natočili další tři pokračování, Toby Wilkins v USA „The Grudge 3“ a v Japonsku další dva režiséři natočili „The Grudge: Old Lady in White“ a „The Grudge: Girl in Black“. Tím série zatím končí a poslední jmenovaný titul je i předmětem dnešní recenze.
Od chvíle, kdy Shimizu přišel své filmy točit do USA, to s jeho tvorbou šlo z kopce (aby ne, když v hlavní roli perlí Sarah Michelle Gellar), ovšem pro průměrného západního fanouška, který japonské zpracování nemohl skousnout, to bylo skvělé. A poté, co Shimizu přestal Ju-on točit úplně a pustili se do toho jiní, je to už jen děsné. Původní skvělý horror, který byl součástí japonské nové horrorové vlny v čele se slavným „Kruhem“ je tatam a „The Grudge: Girl in Black“ je prostě a jenom slátanina, snažící se přiživit na svých slavných předchůdcích.
Kayako je pryč, zůstává pouze charakteristické vrčení, kterého se zde i jediného divák bojí, a krátce se mihne i „mňoukající chlapeček“ Toshio. Příběh je stejně jako u „The Grudge: Old Lady in White“ rozkouskován na jednotlivé kapitoly, které sledují příběhy jednotlivých protagonistů, časová proházenost má asi navodit dojem intelektuality, bohužel je díky tomu ze snímku jen nepříliš organizovaný bordel.
Na děsivé scény se strašidlem zapomeňte, na plátně se ukáže jen na zlomek vteřiny na konci. Což by nemuselo být zlé, takových horrorů je spoustu, jenomže to by se muselo pořádně pracovat na atmosféře. Ta tu je, jenže si ji divák spíš dělá sám, na základě znalosti předchozích filmů od Shimiza. A samozřejmě ono zvláštní krkání, které původně vydávala Kayako, dokáže stále pořádně pocuchat nervy.
Naštěstí, nuda, kterou "The Grudge: Girl in Black" překypuje, skončí brzy, film má nesmírně krátkou stopáž. Neustálé omílání jednoho původního tématu stále dokola prostě nemůže fungovat věčně, a mladí (nejen) japonští tvůrci by se spíše než na remaky klasik, které stejně nikdy nemohou překonat, měli zaměřit na původní filmy.
Hodnocení: 35%