The Bone Orchard Mythos Prelude

> Scénář: Jeff Lemire

Kresba: Andrea Sorrentino

 

Jeff Lemire zcela zaslouženě patří ke špičce moderního komiksového mainstreamu. Kanadský tvůrce, kterého můžeme s jistotou označit za grafomana chrlícího jeden působivý projekt za druhým, aktivně přispívá nejen pro superhrdinské giganty Marvel a DC, ale také pro nezávislé tvůrce, u nichž se může kreativně vyřádit. S Andreou Sorrentinem, světoznámým italským kreslířem, tvoří od dob kriticky opěvovaného Green Arrowa z New 52 funkční tvůrčí duo, a tak není divu, že se po sériích jako Old Man Logan, Gideon Falls nebo Primordial opět dali dohromady. Tentokrát se ovšem vytasili s něčím netradičním:  propojeným hororovým univerzem, tvořeným různými uzavřenými příběhy, ve kterých postupně budují spletitý hororový svět a rozšiřují rozsáhlou, postupně odtajňovanou mytologii. První vlaštovkou byla kratičká povídka “Shadoweater”, jež byla uveřejněna v sešitu “The Bone Orchard Mythos Prelude”, vydaném ku příležitosti dalšího ročníku akce Free Comic Book Day. Jde o solidní jednohubku, nebo o nezdařilý start hororového komiksového vesmíru?

Tvorbu Jeffa Lemira přímo zbožňuji - přijde mi hravá, žánrově bohatá a z hlediska postupného budování charakterů postav a okolního světa zcela jedinečná. Neřadím se však mezi fanoušky, kteří by bezmezně milovali každičký projekt, jenž uznávaný scenárista uvede na světlo světa. Lemire totiž má na kontě kromě prvotřídních mistrovských děl, jež bych bez debat zařadil k vrcholu moderní komiksové tvorby, také nespočet průměrných až lehce podprůměrných projektů, které v záplavě současných sérií moc nestojí za řeč. Každopádně na propojený komiksový svět “The Bone Orchard Mythos” jsem byl nesmírně natěšený, a to hned z několika důvodů. Jednak jsem obří fanoušek komiksového hororu a s radostí uvítám jakýkoliv nový projekt s jedinečnou autorskou vizí, jednak si myslím, že Sorrentino patří k nejlepším komiksovým kreslířem současnosti, jenž si umí špičkově pohrát s panelováním a celkovým rozvrstvením stránek. Navíc kombinace Lemire + Sorrentino se v minulosti již několikrát osvědčila a s hororovým žánrem má tvůrčí duo bohaté zkušenosti již z Gideon Falls a mnoha dalších projektů, proto byla moje očekávání o to větší. Nicméně “The Bone Orchard Mythos Prelude” jsem bral spíš jako drobnou jednohubku, která měla čtenáře nalákat na pozdější komiksy.

“The Bone Orchard Mythos Prelude” slouží jako kratičká předehra k daleko rozsáhlejším příběhům, jež nás v světě “The Bone Orchard Mythos” teprve čekají. Hlavním hrdinou celého sešitu je spisovatel, jenž si zarezervuje chatu na samotě u jezera, aby si mohl pro jednou odpočinout. Jenže všechno není tak růžové, jak se zprvu zdá, a postupně se začne rozjíždět zajímavý řetězec událostí, který ústřední postavu změní k nepoznání.

 

Sorrentino opět dokázal, že má talent v krvi, což se na výsledném produktu jen podepisuje. K designům postav nemám co vytknout, jedná se o standard, který vůbec není špatný. V čem ovšem tkví Sorrentinova největší síla, je experimentování s panelováním a jejich členěním a celkovou stylizací. Některé stránky jsou dechberoucí a dokazují, že komiks je druh média, v němž z čistě výtvarného hlediska neexistují zábrany. Naopak si výtvarníci mohou maximálně pohrát, což Sorrentino jen a jen dokazuje. Ať už jde o stránku, na níž je poprvé vyobrazena tajemná stvůra, část, kdy spisovatel běhá venku se psem, nebo krvavá pasáž v opuštěném domě, to všechno jsou momenty, které kresba povyšuje na vyšší úroveň.

Scénář Jeffa Lemira je zdařilý. V ději sice nenajdete prvky, jež by vás posadily na zadek, nebo scény, které by vás ohromily, ale to ve výsledku moc nevadí. Zápletka totiž svižně odsýpá. Tempo je vyvážené a nezapomnělo se jak na rozvíjení charakterů postav, tak na postupné budování atmosféry. V příběhu mně velmi potěšilo, že některé prvky nejsou doslovně vysvětleny, což na jednu stranu může být lehce matoucí a čtenář může během četby plavat, na druhou stranu si aspoň může věci domýšlet a utvářet si na ně svůj vlastní názor. Navíc se Lemire rozhodl - zcela logicky - některé linky nechat otevřené. Ostatně nacházíme se teprve na začátku velkého rozvětveného příběhu a je dost pravděpodobné, že se k některým linkám Lemire časem vrátí. 

Sešit “The Bone Orchard Mythos Prelude” je příjemná jednohubka, která zaujme především úchvatným vizuálem, skvěle doplňujícím atmosféru povídky. Scénář nenabízí nic originálního (jde prakticky o skvěle odvedené řemeslo s všemi náležitostmi, jež by měla solidní hororová povídka splňovat), přesto mu nemohu upřít přímočarost, pěknou práci s postavami a zajímavý zvrat na konci, jenž čtenáře vybízí k zamyšlení. Za mě spokojenost. Nejde sice o žádný zázrak, ale jako vstupenka do světa plného děsu funguje na jedničku. Rozhodně lepší než grafický román “The Passageway”. Ale o něm až příště.