Tales from the Hood
USA, 1995, 98 minut
Režie: Rusty Cundieff
Scénář: Rusty Cundieff a Darin Scott
Hrají:
Clarence Williams III (Mr. Simms)
Joe Torry (Stack)
De'aundre Bonds (Ball)
Samuel Monroe Jr. (Bulldog)
Každý povídkový film stojí za pozornost, některé starší vůbec, protože měly ještě ten správný nádech vtipu, který se nesnažil zajít příliš daleko jako například v případě Hood of Horror, navíc to mělo svou atmosféru, která docela stála za to. „Tales of the Hood“ na první pohled odkazuje na to, v jakém prostředí se bude odehrávat. Tohle je sousedství, kde se to hemží rapem, rasismem, vulgarismy a zbraněmi. Rasismem především. „Tales of the Hood“ je jednoznačně černošským filmem, který řeší problémy komunity.
Sjednocující linií je příchod tří mladíků, jejichž slovník je skutečně šílený, že by se i dlaždič styděl, kteří se shání po nějakém tom matroši. Shání ho na podivném místě, kde je jen chlapík, co má několik rakví s mrtvými. Je to vlastně takový strážce krypty, podobně jako ve snímku Tales from the Crypt. Název samozřejmě není náhodou.
Film je složen ze čtyř povídek. Tou první je „Rogue Cop Revelation“, která je příběhem o tom, jak si bílí policisté vyšlápnou na černocha, ale trochu to přeženou, nakonec ho zabijí, aby se neřeklo a aby ukázali svou sílu. Samozřejmě nemůže následovat nic jiného než pomsta ze záhrobí. Je to pomsta skutečně ve velkém. Pěkně si podá všechny, kdo se účastnili, a nikomu není odpuštěno. Jako kdyby povídka říkala, že my černí si nenecháme pořád srát na hlavu. Klasická ukázka upozorňování na rasismus.
„Boys Do Get Bruised“ je druhou povídkou, která se zaměřuje na jiné problémy – šikanu a domácí násilí. Život v ghettu není vždy úplně jednoduchý a přináší s sebou mnohá úskalí. Chlapec, který je hlavní postavou, to nemá jednoduché. V noci ho děsí monstrum, které mu ubližuje, ve škole jsou to zase spolužáci, kterým nesedl. Všechno je však trochu jinak. Důležité ale je, že chlapec má své obrázky. A někdy, když zmuchláte papír, je to ještě lepší než mít po ruce voodoo panenku. Asi nejlepší povídka z celého filmu.
Politická situace a postavení černochů, to je další téma. „KKK Comeuppance“ ukazuje, že ani politik na vlivném místě nemá vyhráno, pokud se chce vetřít někam, kam nepatří. Na domě, kde žije politik, je něco zvláštního. Bude tu asi nějaký duch. Možná ne jeden. Povídka je jednoduchá, je prostě o tom, že to ten bílý zlý politik schytá. Co je zajímavé, to je provedení, protože se zde vyskytují loutky. Už v předchozí povídce Cundeff ukázal, že mu jsou různé triky blízké, zapojení loutek pak stojí za to.
A nakonec „Hard-Core Convert“. Povídka, která se pravděpodobně inspirovala ve filmu „Mechanický pomeranč“. Máme tu jednoho bad-ass černocha, který prostě jen tak zabije jiného frajera. Je sice také postřelen, ale přežívá a dostává se do ústavu, kde ho mají vyléčit. Metody jsou extrémní. Právě zde je spojitost s legendárním dílem Stanleyho Kubricka. Pointa je sice trochu smyčkou, která je na úkor úplného závěru, ale Cundieff použil dobrou techniku, kdy s vězněm divák prožívá jeho psychická muka. Není to úplně ten samý pocit, ale něco to vyvolá.
„Tales from the Hood“ je dobrým povídkovým filmem, který má zajímavé nápady. Provedení povídek je ucházející, dějové nápady nejsou originální, ale jsou udělané aspoň docela pečlivě a zapadají do stereotypu. Černoši točí o tom, jak je bílí utlačují, i o tom, jak si kálí do vlastních řad. Každé téma má dvě povídky, které končí povětšinou tak, jak si dotyční zaslouží. Prostě standard s docela dobrou atmosférou.
Hodnocení: 60%
