Strašidelné příběhy
Deadtime Stories: Volume 1
USA, 2009, 73 minut
Režie: Marty Schiff, Jeff Monahan, Michael Fischa, Tom Savini
Scénář: Jeff Monahan
Hrají:
Amy Marsalis (Angela)
Jeff Monahan (Jeff)
Bingo O´Malley (Dr. Marsten)
George A. Romero
Své kouzlo mohou mít nejen povídkové antologie, ale i očividné fanouškovské záležitosti. A ať už jsou „Strašidelné příběhy“ na tom po finanční, kvalitativní, technické a „schopnostní“ stránce jakékoliv, láska k žánru je z toho cítit. Tento povídkový film nemá propojovací příběh. Propojovacím prvkem je jeden z producentů a mediální záštita filmu, samotný George A. Romero. Ten jednotlivé povídky uvede svým komentářem a nebojí se dokonce i veršovat.
První povídka „Údolí stínů“ je v převážné míře spíše dobrodružně akční příběh s letmou až vlezlou aurou romantiky. Člověk si při ní zavzpomíná na osmdesátkové pralesní a kanibalské horory a dostane chuť si je zase osvěžit. Příběh vypráví o Angele, která zorganizuje věděckou výpravu do pralesa, kde se před třemi lety ztratil její manžel. Do míst, kde se údajně nachází bájná rostlina, obsahující látku Umbare, zaručující dlouhověkost. Ale jak známo (viz výše zmíněné osmdesátkové pralesní krváky), co prales schvátí, to jen tak nenavrátí. Ve své levnosti a prostotě příběh, kromě teatrálních zvolání a proslovů („Už teď je po nás“) a podivných retrospektivních romantických prostřihů, nabídne ucházející gore. Do hororu příběh hází hlavně romantický závěr. S přehledem nejslabší povídka filmu, popravdě, stihl jsem u ní vyluštit křížovku. 20%
Občas, když je muž dlouho sám a opuštěný, začnou ho napadat divné věci. Zrovna jako Jacka, hlavního hrdinu druhé povídky „Mokrý hrob“. Když na pláži objeví evidentně starožitnou skříňku s podivným obsahem, od antikváře Swana vyslechne starý námořnický příběh o Najádách, hlavně těch zlých, které lze zastavit jen rozčtvrcením a oživit opětovným sestavením. A Jack, zdá se, našel kompletní skládačku. No a rozhodne se ji složit, protože jak prohlásí Swan: „To, že je to klišé neznamená, že to není pravda.“ Příjemně originální příběh zaujme velmi slušnou atmosférou a několika hezkými záběry (nejen na stylově vyšperkovanou pláž). Ani pointa není nijak marná. Oproti první povídce poměrně slušný skok nahoru, až na nejvyšší příčku celého filmu. 55%
Film „Strašidelné příběhy“ vznikl v době, kdy si o sobě myslel, že je upír, kdekdo. Ať už za to mohlo „Stmívání“ nebo Cradle of Filth. A myslí si to i Jimmy, jeden z hrdinů poslední povídky „Návštěva u pacienta.“ V retro laděném příběhu, což mu dodává příjemnou gotickou atmosféru, zavolá zoufalá matka ke svému synovi doktora Marstena. Jimmy totiž tvrdí, že je upír a že zabil několik lidí z okolí, včetně mladých dívek. Zatímco je Jimmy na vlastní žádost přivázaný k posteli, dr. Marsten od vyděšené matky se zájmem vyslechne synův příběh. Povídka odsýpá převážně v konverzační rovině, proložené několika působivě nasnímanými flashbacky (jo, hezky se na to kouká, nejen tedy kvůli jejich obsahu, ale i pro to zpracování). To však dokáže vytvořit chmurnou atmosféru bezútěšnosti a bezradnosti. Obzvláště tyto pocity ze strany matky jsou sdělné. Vše pak korunuje zajímavý zvrat. Režie Toma Saviniho je už jen příjemná položka pro fanoušky. 50%
Nutno dodat, že přes svou levnost a výrazovou jednoduchost, to v rámci své kategorie, kterou se film nijak nesnaží zakrývat a moc dobře si ji uvědomuje, nejsou „Strašidelné příběhy“ úplně marným filmem. Dokonce, jak avizuje původní název, se o dva roky později dočkal svého pokračování: „Deadtime Stories: Volume 2.“ Ne zcela kritický divák by pro to měl i pochopení.
