Stephen King: Konec hlídky
End of the Watch
Vydalo nakladatelství Beta-Dobrovský, 2016, 359 Kč
Nemůžu si pomoct, ale při čtení třetí – a poslední – knihy ze série o Billovi Hodgesovi jsem si říkal, že po vydání první knihy za Kingem někdo přišel a řekl mu: „Hele, Stevie, ten Bill se moc dobře neprodává. Jako napsal jsi to moc dobře, ale lidi od tebe prostě čekaj nějaký to nadpřirozeno. Kam se ti zašantročilo.“ A Stephen řekl: „Oukej.“ Trochu přepsal druhou knihu, dopsal tam pár věcí, které jasně naznačují, že se děje něco divného. A pak napsal třetí knihu, která už divná je. Totálně.
Tam, kde Kinga u první knihy a u většiny druhé knihy zdobila skutečnost, že to byla dobrá, civilní detektivka, která si nehrála na žádné paranormální jevy, tam třetí kniha zachází naprosto někam jinam a dělá z předchozích dvou knih divnou komedii. Realističnost je v háji, najednou je to třeskutě béčko, ale v jiném žánru. A ne, přiznám se rovnou, tenhle směr, který se trilogie vydala, se mi ani trochu nezamlouvá. Jak kdyby to bylo všechno skutečně jen kvůli prodejnosti a zachování značky.
Kniha „Konec hlídky“ se zaměřuje vlastně na to, aby bylo možné trilogii uzavřít, což znamená, že je potřeba se vypořádat s Bradym, který není tak nemohoucí, jak by se na první pohled zdálo. Už od konce druhé knihy je jasné, že se nějakým způsobem vrátí, a jelikož King neměl pro poslední knihu nějaký lepší nápad, zabil to paranormálním přesměrováním celé série. To ale nic nemění na tom, že od začátku je jasné, jak všechno dopadne, kdo bude na konci živý, kdo bude mrtvý. Překvapivě je to na Kinga až neskutečně předvídatelné a nenápadité. Jako kdyby chtěl jen uzavřít kruh.
A to se mu daří, kruh skutečně uzavírá. Jen nedokáže ničím překvapit, velkou část knihy hlavně vysvětluje to, jak došlo k tomu, že Brady najednou dokáže nějak fungovat. Sledujeme jeho vývoj a sledujeme i to, jak se postavy, které do té doby věřily jen všemu reálnému, zvykají na to, že je tu i něco mezi nebem a zemí. Nebo mezi peklem a zemí. Moc jim to nejde, prostě se to musí přijmout, a to je celé. Pak už jde jen po to, jak to skončí, což je lehce akční, ale ani tak to není nic strhujícího. Vlastně jsem knihu dočítal rychle ne proto, že mě tak bavila, ale proto, že už jsem ji chtěl mít za sebou.
Kniha „Konec hlídky“ je posledním dílem trilogie s Billem Hodgesem, a popravdě jsem rád, že je to díl poslední. Některé postavy zde dostávají osud, který je dramatický jen proto, aby to jakoby bylo emocionálně silné, i když ono to takové nakonec není. Je to smutné, ale na konci jsem necítil žádné emoce, a to tam je pasáž, kde by ji čtenář cítit měl. Ale přišlo mi to prostě prvoplánové, vše je od začátku jasné. Na Kinga je tohle prostě málo. A směr, kterým trilogii nakonec směroval, je vyloženě hloupý, nehodí se k vyznění první knihy. Tady autor šlápl hodně vedle.
Hodnocení: 40 %
