Stefan Grabiński: V domě Sáry a jiné povídky
Volvox Globator, 2012, 606 stran
36 povídek, vybraných ze sbírek „Utwory wybrane“ a „Niesamowite opowieści“, obsažených v tomto knižním svazku by se, zjednodušeně a zkráceně řečeno, dalo rozdělit do čtyř tematických záběrů – železnice, oheň, erotika a mysteriózní tajemno. Vše však v obecném ranku podivuhodných, neuvěřitelných příběhů, jednoduše řečeno hrůza a horor. V každém z těchto tematických bloků se Grabiński k tématu staví z mnoha různých pohledů, úhlů a přístupů. A to ať už jde o železnici, kterou evidentně miloval, nebo o oheň a plameny jako takové. Ohledně erotiky se pak musí uznat jistá míra otevřenosti a ochota zajít dál, než by se z obecného hlediska čekalo. Ani v jednom případě, obzvláště ohledně erotiky, nejde o jakési prvoplánové povrchní pomrkávání. Grabiński jde co nejvíce do hloubky. Nevyhýbá se ovšem ani až ironickému žertovnému přístupu („Požářiště“).
V každém z těchto neformálních bloků se najde výborný příspěvek, ať už jde o temný železniční majstrštyk „Slepá kolej“, kouřem a popelem nasáklou „Osadu dýmů“ či „Bílého vyjevence“ nebo psychologicky erotizující titulní „V domě Sáry“ a „Szamotovu milenku“.
Grabiński se ve své tvorbě věnoval jak psychologické stránce hrůzy, tak temným hlubinám lidské duše a jejím tendencím propadat mnohočetnému podmanění ať už z jakéhokoliv podnětu („Strojvůdce Grot“). Ve sbírce nalezneme většinu autorova stěžejního povídkového díla s širokou paletou tematického záběru. Jde o příběhy mysteriózní, otevřeně hororové, v nichž se lidský jedinec střetává s přímočarou hrůzou, ale i plíživým děsem, či nepříjemným odhalováním lidských povah a duší nebo psychickým i tělesným vampyrismem. Jsou zde příběhy až kouzelně mrazivě krásné, psychologicky deptající, osudově nevyhnutelné. Lidé si v nich zahrávají nejen s tajemnem, ale i s ostatními lidmi, jejich povahou, dušemi a existencí, setkávají se také s nevysvětlitelnými záhadami a silami a podléhají jim v nevyhnutelnosti všehomíra.
Stefan Grabiński je často označován za polského H. P. Lovecrafta. Dobrá, taky za polského E. A. Poea, ale Lovecraftovi byl současníkem a i tato sbírka se tak stává ukázkou ne jakéhosi polského epigona samotáře z Providence, ale ukázkou obecné žánrové tvorby a polohy tehdejší doby. Podle všeho totiž Grabiński dílo HPL neznal, jen „prostě“ tvořil ve stejné době. Na druhou stranu, mezi dílem obou autorů se dají nalézt výrazné rozdíly, Grabińsky se orientoval převážně na psychologickou stránku hrůzy, nevyhýbal se ženským postavám a nevěnoval se moc „kosmické hrůze“. Používal však stejné tematické zápletky oblíbené v oné nebo dřívější době. V tomhle ohledu je zajímavá např. zdánlivě Stevensonovská povídka „Czelawův problém“, jejíž prvoplánovou podobnost s Jekyllem a Hydem vyvrací obsahově a hloubkově rozsáhlý doslov překladatele Libora Martínka.
Výbor obsahuje valnou většinu Grabińského zfilmovaných povídek (polští filmaři se k němu v průběhu posledního staletí vraceli opakovaně).
Možná někomu nesednou všechny povídky, jinému zase ono tematické rozvržení a seřazení povídek, či dokonce velký rozsah (možná tohle je kniha, kde by nebylo na škodu číst povídky namátkou, na přeskáčku), ale jako celek dokonale a kompletně zobrazují autorův um a rozsah. To vše je doplněno úvodními tematickými ilustracemi a již zmíněným rozsáhlým doslovem.
Co může v celkovém pohledu působit rušivě je fakt, že některá jména byla přeložena/počeštěna a některá ne, já osobně bych preferoval sladění buď/anebo, takhle to nejednou dost bije do očí.
V každém případě však edice Alrúna nakladatelství Volvox Globator odvedla záslužnou a chvályhodnou práci, nejen po stránce obsahové, ale i ohledně formy. Už pro ten fakt, že umožnila seznámit se s jedním z nejvýraznějších polských horrorových autorů i v češtině.
