Shame the Devil (2013)

60%
A proto raději vždycky říkejte pravdu, ať vám někdo neustřelí hlavu.

Shame the Devil

Velká Británie, 2013, 94 minut

 

Režie: Paul Tanter

Scénář: Paul Tanter

Hrají:

Simon Phillips (James)

Juliette Bennett (Sarah)

Will de Meo (Lee)

Bradford West (Harry)

 

Když vás snímek dokáže dostat hned první scénou, je velká pravděpodobnost, že si vaši pozornost udrží až do konce, a to i v případě, kdy již nebude dění tak zajímavé, jak byste si přáli, a vyústění nebude tak našlapané, jak jste doufali. Přesně tohle se mi stalo s filmem „Shame the Devil“, který má úvodní scénou našlápnuto na celkem dobrý thriller, který má čím ohromit.

 Nezáviděníhodná situace.

Pravda, postupně snímku dojde dech, ale ta první scéna mě prostě dostala. Chlápek je přivázaný k židli v nějakém obchodě a na obličej mu je namířena brokovnice. Musím mluvit pravdu, protože je zároveň na detektoru lži. Jakmile zalže, brokovnice mu ustřelí hlavu. Pravdu musí mluvit proto, aby se očistil, aby se postavil ďáblovi. Tím, že řeknou pravdu, zostudí ďábla.

 Vyšetřovatel je na místě.

Úvodní scéna je skvěle zakončena. Jako kraťas by to bylo geniální. Pak už jde bohužel jen o poměrně přímočarou cestu k tomu, kdo je vlastně vrahem, který touží po tom, aby lidé mluvili pravdu a nic než pravdu. Je vidět, že scénárista a zároveň režisér umí vyprávět příběh a nechtěl jen suchopárný thriller bez nějakého toho osobního dramatu, ale bohužel – myslím, že i díky hereckým představitelům – není ta rovina až tak uvěřitelná.

 Že by si nevzal prášky?

Největším kamenem úrazu je pak závěr snímku, který je zaprvé očekávaný a zadruhé nezvládnutý ve smyslu vygradování událostí, které jako diváci sledujete. Místo pořádné pecky do břicha tak dostanete jen pohlavek, který rozhodně nepotěší a který vás nakonec do židle nezarazí. Je to škoda, protože ten rozběh byl parádní. Tady je ale vidět, že by tvůrce potřeboval se scénářem ještě trochu pomoct, aby ho vyšperkoval.

 Bude to kdo s koho.

„Shame the Devil“ však nelze chápat jako naprostý krok vedle. Na to, že možnosti štábu určitě nebyly takové, jak by si představovali, se film poměrně povedl a jsou zde scény a nápady, za které by se nemusel stydět mnohem protřelejší tvůrce. Přesto, že se Paul Tanter doposud zabýval hlavně snímky o hooligans, je tohle krok dobrým směrem ale pořád krok, který nevyšel naprosto dokonale.

 

Hodnocení: 60 %

Hororové filmy (vrazi)


Přidat komentář