Sežráni zaživa
Eaten Alive
USA, 1977, 91 minut
Režie: Tobe Hooper
Scénář: Alvin L. Fast, Mohammed Rustam a Kim Henkel
Hrají:
Neville Brand (Judd)
Mel Ferrer (Harvey Wood)
Carolyn Jones (Hattie)
Robert Englund (Buck)
Osobně jsem byl docela zvědavý na to, co Tobe Hooper v roce 1977 předvedl, hlavně proto, že se jednalo o film, který následoval přímo po „Texaském masakru motorovou pilou“. Bohužel jsem si opět ověřil, že Tobe Hooper je prostě mužem jednoho filmu. Ano, v minulém kontextu by bylo možné na film pohlížet jako na něco výjimečného, ale u některých starších kusů přetrvá i něco navíc, co bude bavit také současného diváka. V případě snímku „Sežráni zaživa“ to prostě neplatí.
Tobe Hooper si uvědomil, že venkov a malá města jsou místem, kde je možné objevit skutečně hnusné věci. Tohle dokázal právě „Texaským masakrem motorovou pilou“ a rozhodl se, že z tohohle tématu chce vytřískat trochu víc. A tak natočil snímek „Sežráni zaživa“, kde vlastně ukázal, že degenerace venkova může být skutečně enormně vysoká a že se zde mohou vyvinout lidé, kteří jsou šílení nad hranice našeho chápání.
Hned v úvodu snímku zjistíte, kde se Quentin Tarantino inspiroval pro svého Bucka ve filmu „Kill Bill“. Ten chce po prostitutce služby, které ona poskytnout nechce, a tak žena utíká. Skončí v na první pohled odpudivém hotelu, kde je navíc ještě zoo. To, že majitel hotelu je od pohledu hnusák na entou, jí zas tolik nevadí. A i kdyby, dlouho jí to vadit nebude. Je to totiž ten největší magor, kterého tu budete moct potkat. Jenže noc teprve začíná a do hotelu se dostává středostavovská rodina. Asi není náhodou, že ve stejném roce vznikl také film „The Hills Have Eyes“. Koneckonců, byli to právě Tobe Hooper a Wes Craven, kteří v téhle době dávali hororu nový rozměr.
Jenže tam, kde Wes Craven uspěl a dál rozvíjel žánr slasheru, tam Tobe Hooper ustrnul ve snaze vymačkat co nejvíce z toho, co mu vyšlo napoprvé. Chtěl vytvořit ještě šílenější sondu do toho, co to může být vidlácký horor, chtěl ukázat na hrůzy, které se zde mohou stát. A místy je to skutečně šílenství, které vám vyvstane na mysli v souvislosti s tímto snímkem. Jako kdyby se Hooper snažil co nejlépe zachytit právě to šílenství a tomu podřídil i v podstatě neexistenci jakéhokoli příběhu.
Ano, Hooper se pokusil do filmu propašovat trochu jiné prvky, jsou zde scény, které jsou výrazně povedené, hlavně hon malé holky s kosou v ruce, ale najednou si uvědomíte, že tohle se vlastně zas tak moc neliší od „Texaského masakru motorovou pilou“ a sám Hooper se tak tři roky po svém veledíle začal úspěšně vykrádat. Samozřejmě, měl na to právo, dělali to i jiní a mnohem hůř, ale v současné době už tenhle snímek u většinového publika neuspěje, a to hlavně pro absenci příběhu. Těch pár opravdu dobrých scén to nezachrání.
Hodnocení: 40 %
