Saam gaang
Hong Kong, Jižní Korea, Thajsko, 2002, 140 minut
Režie: Peter Chan, Jee-Woon Kim a Nonzee Nimibutr
Scénář: Teddy Chan, Matt Chow, Yuet-Jan Hui, Ek Iemchuen, Jee-Woon Kim, Nonzee Nimibutr, Nitas Singhamat. Chao-Bin Su a Bobby White
Hrají:
Hye-su Kim (Manželka)
Bo-seok Jeong (Manžel)
Suwinit Panjamawat (Gaan)
Leon Lai (Yu)
Eric Tsang (Wai)
Že nejsou povídkové filmy jen doménou americké produkce, v roce 2002 ukázal snímek „Saam gaang“, který si ale nedělal vrásky s tím, že by tři kousky propojil nějakým rámcovým příběhem. Tohle jsou tři kratší filmy, které jsou za sebe naskládány bez ladu a skladu, každý má vlastní úvod a vlastní titulky. Zajímavé je, že tenhle snímek můžete v mezinárodní produkci najít jako „Three Extremes 2“, i když je to ve skutečnosti první díl. Snímek Saam gaang yi z roku 2004 šel do mezinárodní distribuce dříve, a tak došlo k téhle mezinárodní záměně. Ono je to ale celkem jedno, protože jak říkám, návaznost mezi příběhy tu prostě není.
„Memories“ jsou prvním filmem, který nám ukazuje, že asijský horor je prostě jiný, má jinou poetiku a jinak na vás působí. Je to korejský kousek a krásně jsou zde zachyceny reálie. Muž a žena jsou svoji, ale právě jsou odděleni. Ona od něj odešla, nebo spíš zmizela. On ji chce najít. Ona neví, co s ní je. Postupně se jim vracejí vzpomínky a jednotlivé dílky vytvářejí finální kompletní obraz. Dobře vedeno s dobrým střihem a atmosférou.
Následuje film „The Wheel“, který je z thajské provenience a je ten rozdíl strašně vidět. Velmi se mi líbí, jak se do všech filmů promítají tradiční postupy daných zemí, jak je to své a neamerické. Tedy většinou. „The Wheel“ si bere něco z místní mytologie a z thajských tradic, což vede k tomu, že příběh, který sledujete, je od začátku temný, takový odpudivý, vleze vám pod kůži.
A na závěr půjdeme domů. „Going Home“ je snímek, který má hongkongskou produkci, i když by se klidně dalo mluvit o japonské, alespoň co do stylu. Hodně to připomíná snímek Konkurs v takovém tom pojetí, kdy se hrůza z lidského chování plíží postupně, i když už od začátku je jasné, že tohle prostě dobře nedopadne. Je to syrové, ty postavy jsou celkem děsivé a chladnost barev tuhle skutečnost jen potvrzuje.
Nebudu tvrdit, že „Saam gaang“ je snímek, který je naprosto převratný, ale spíše řeknu, že Asiaté jsou schopni natočit krátké filmy, které jsou konzistentní, drží pohromadě, jsou dějově uzavřené a hlavně fungují jako horory. Tohle není snaha pobavit, ale snaha člověka vyděsit, sáhnout mu do duše a ukázat mu, jak je to tam venku černé, jak je to hnusné. Pěkná ukázka depresivních hororů, které jsou zbavené přílišné výstřednosti.
Hodnocení: 70 %
