Reptilicus
Dánsko, USA, 1961, 92 minut
Režie: Sidney W. Pink a Poul Bang
Scénář: Sidney W. Pink a Ib Melchior
Hrají:
Bent Mejding (Svend Viltorft)
Asbjørn Andersen (Prof. Otto Martens)
Povl Wøldike (Dr. Peter Dalby)
Ann Smyrner (Lise Martens)
V 60. letech zájem o příšery na plátně hodně vzrostl, což bylo dáno hlavně tím, že se i mimo Japonsko dostávaly kopie filmů od japonských tvůrců, především pak oné legendární „Gojiry“. Je to patrné i na tom, jak vypadají různá monstra ve filmech jiných národních kinematografií. Jsou to také plazi, kteří většinou přicházejí z vody a jsou připraveni zničit nějaké to světové město. Tentokrát měla na paškál přijít Kodaň.
Ano, „Reptilicus“ je skutečně dánským snímkem, i když tedy natáčeným v koprodukci s americkými tvůrci. Dokonce vznikly i dvě verze – dánská a anglická, přičemž anglická se ještě hodně přepracovávala, takže teoreticky se jedná o dva různé filmy. Já jsem se dostal k anglické verzi. A srovnávat zatím nemohu. Nemyslím si však, že by kvality dánské verze mohl být až o tolik lepší.
Nejoriginálnější je snímek v tom smyslu, jak je ještěr nalezen. Při jednom vrtu, kdy prospektoři hledají měď, objeví kousky nějakého organismu. Později se zjistí, že je to část těla nějakého plazovitého tvora, který by již neměl existovat. Jenže, co je ještě zajímavější, zdá se, že tahle část plazího těla se dokáže až neskutečně regenerovat. Natolik, že je možné, aby se z toho jednoho jediného kusu těla znovu obnovil celý organismus. A tak je celkem možné očekávat, že monstrum nebude toužit po tom, aby bylo drženo v laboratoři.
Dánové se s tím moc nemazlili, a kromě toho, že do děje šoupli strašně béčkový, ale pro mě neskutečně zábavný prvek regenerace, tak je scénář jen vykradením toho, co se natáčelo v Japonsku a následně i v Americe a také ve Velké Británii. Je to škoda, že se Dánové nepokusili o trochu té invence, protože ona to pak začíná být celkem nuda. Příšera se objeví, armáda se rozhodne ji zničit, vypadá to, že se to podařilo, jenže nikoli. Musí čelit jejímu vzteku v Kodani, až nakonec dojde ke zničení příšery a otevřenému konci, který nebyl následován pokračováním. Sidney W. Pink se o to dokonce v roce 2001 pokusil, ale v roce 2002 bohužel zemřel.
„Reptilicus“ je klasickým produktem, který byl ve své době natočen. Snaha o to, aby každá země měla svoje monstrum, které se snaží ničit její hlavní město. „Reptilicus“ ale nevyniká ani trikově a ani příběhem, a tak je spíš jen takovou zajímavostí, mimochodem i z toho pohledu, že se jedná o první a zatím také jediný horor s příšerou, který kdy byl v Dánsku natočen.
Hodnocení: 40 %
