Puls

Už je tomu sice nějaký měsíc, co se tato kniha dostala do českých knihkupectví, ale přesto se zatím jedná o nejnovější kingovku na našem trhu. I když nesmíme zapomenout, že Dobrovský – naše Kingovo dvorní nakladatelství – vydalo novou verzi dračích očí a dotisklo trojici románů Srdce v Atlantidě, Holčička, která měla ráda Toma Gordona a Pytel kostí. Pojďme se ale podívat na novinku, kterou pro všechny čtenáře Puls bezesporu byl a pro některé ještě stále je.

Stephen King - Cell

Originální vydání: 2006

České vydání: 2006, Beta-Dobrovský, Praha

Překlad: Linda Bartošková


   Co nás v Pulsu čeká? Tak samozřejmě začneme nějakou tou citací. A hned z té první je jasné, nebo je v ní aspoň naznačeno, o co tady půjde. Id nestrpí, aby jeho uspokojení bylo odkládáno. Neustále cítí nenaplněné potřeby, říká Sigmund Freud. K němu se přidává Konrad Lorenz: Lidská agresivita je instinktivní. Lidé si nevyvinuli žádné ritualizované mechanismy pro její potlačení, aby zajistili přežití druhu. Z toho důvodu je člověk považován za velmi nebezpečné zvíře.
   A máme tu poměrně dobrou představu o příběhu, který bude následovat. King se v románu bude zabývat tím, co se stane, když člověku někdo úplně vymaže mozek a zůstane pouze ona agresivita, která je pro každého člověka instinktivní. A nutno Kingovi přiznat, že tentokrát nás nečekají nijak dlouhé rozjezdy, ale jde se přímo na věc. Hned prvních pár stránek nás ujistí o tom, že tohle není žádná limonáda, ale docela drsný – trochu zombie, i když bez zombie – horor.
   Ale začněme zase pěkně popořadě. Stavba knihy není nijak překvapivá. Opět zde máme jednotlivé části, které se dělí do očíslovaných kapitol. Části jsou následující: Puls, Malden, Gaitenská Akademie, Růže vadnou, zahrada končí, Kent Pond, Telefonní bingo, Červ, Kashwak a nakonec Zálohovat systém. Proč tento zdlouhavý výčet jmen? Inu mě to totiž docela zaujalo. Na Kinga má tato kniha, vzhledem k rozsahu něco málo přes 320 stránek, až moc částí, nejsem na to u něj zvyklý. Skoro by se dalo říci, že mu dochází dech a dříve by knihu o tolika částech rozvedl nejméně na 600 stránek, ale nutno přiznat, že tady je rozdělení akorát a že víc stránek by si kniha snad ani nezasloužila.

Americký přebal knihy


   Proč? Ne, Puls rozhodně není špatný, je čtivý má své nudnější momenty, alespoň pro některé, ale na to už jsme u Kinga zvyklý, přesto se nemohu zbavit pocitu, že této knize něco chybí. Je zde akce, ale tak nějak malinko jalová a King dá spíše na filozofování a rozmluvy. Kniha přesto zůstává kingovkou a čte se poměrně dobře, a to i přesto, že v podstatě není hororem, ale jakýmsi apokalyptickým sci-fi, ale i na to jsme přece u Kinga zvyklý. Stačí vzpomenout Svědectví. Tentokrát, ale nemáme žádný virus, který by vyvinula americká vláda a který se vymkl kontrole, ale máme tu titulní Puls, který je přenášen mobilními telefony, ale jehož vysílač nám až do konce zůstane utajen a my se prostě nedozvíme, odkud signál vycházel, proč jej někdo vyslal, jaký k tomu měl důvod. Dovídáme se pouze určité spekulace z úst hlavních postav. Ale proč ne, takové neobjasnění funguje docela dobře, on vlastně Puls je v názvu knihy, ale není jejím hlavním motivem, ten nacházíme někde jinde. Bohužel.
   Poprvé, co jsem četl Kinga jsem totiž měl pocit, že je neoriginální. Ano, je zde třeba Prokletí Salemu, které více méně vychází ze Stokerova Draculy, ale i přesto se jedná o velice podařený román a na to že je jedním z prvních Kingových, dal by se označit i za jeden z nejlepších. O Pulsu se to však říci nedá. Je neoriginální a to tak, že mi celá kniha připomíná kombinaci Války světů a Úsvitu mrtvých, zde mám na mysli filmy Stevena Spielberga a Zacka Snydera. Puls je jakýmsi mixem těchto dvou filmů, podaný nezaměnitelným Kingovým stylem. Samozřejmě má zde své nápady, samotný Puls je nápad dokonalý a jeho dopady na lidskou populaci jakbysmet, ale přesto základní zápletka zůstává stejná. Skupina lidí utíká před lidmi podobným zombie (motiv z Úsvitu) a muž, hlavní postava, v rámci skupiny zároveň hledá svého ztraceného syna, o kterého má obrovský strach (skoro jako Tom Cruise z Války světů). Co King přináší nového jsou polemiky o lidském idu, kterými se snaží postavy vysvětlit chování hlavních postav a jelikož jsem „fanda“ psychologie, takové pasáže mě bavily.
   Jak už jsem řekl, Puls není špatná kniha, ale je obrovským odrazem současné popkultury a musím se přiznat, že u muže, kterému bude zanedlouho šedesát a má za sebou tolik bestsellerů a má mnoho spisovatelských zkušeností, bych na stará kolena čekal něco přece jen lepšího. I když je pravdou, že King má za sebou dokončení svého eposu – nebo snad opusu? – Temná věž, a tak možná můžeme Puls brát jako takové menší odlehčení. Pokud je tomu skutečně tak, jsem velice zvědavý na jeho další práce, které už napsal nebo napíše a které u nás postupem času vyjdou. Osobně jsem tedy hodně zvědavý na Mlhu a jiné povídky, kterážto sbírka by u Dobrovského měla vyjít ještě letos.
   A na závěr ještě jedno zklamání. Ne, už to není zklamání z této knihy, která i přes svoje zápory je prostě další kingovkou, která je bestsellerem a která prostě bude ke Kingovy neodmyslitelně spatřit. Toto zklamání vychází z připravovaného filmového zpracování. Proč? Režie se chopil Eli Roth a já tuhle skutečnost prostě nepřenesu přes srdce. Ale co, třeba Hostelem II ukáže, že je dobrý hororový režisér – haha – a Puls v jeho podání nakonec bude stát za to. No uvidím, asi se nechám překvapit. Co vy?