Přízraky
The Frighteners
Nový Zéland, USA, 1996, 110 minut
Režie: Peter Jackson
Scénář: Fran Walsh a Peter Jackson
Hrají:
Michael J. Fox (Frank Bannister)
Trini Alvarado (Dr. Lucy Lynskey)
Peter Dobson (Ray Lynskey)
Jeffrey Combs (Milton Dammers)
Nevím, jestli přímo úmyslně, ale přece jen jsem se tomuto filmu Petera Jacksona vyhýbal. Bál jsem se toho, že se bude jednat o film, který bude příliš podobný „Poltergeistovi“, kterého prostě nemám rád. Měl jsem ale Peterovi Jacksonovi a Fran Walsh trochu víc věřit, protože ti dva zatím nenatočili nic, co by mě dokázalo naprosto zklamat. „Přízraky“ také nejsou takovým případem, i když se z hlediska hororu jedná přece jen o slabé kafe vzhledem k prvním Jacksonovým novozélandským hororům.
Na snímku „Přízraky“ je už přece jen vidět, že se Peter Jackson vyřádil, co se gore týká, a vsadil spíš na to, že bude točit filmy, které budou kvalitní hlavně po stránce filmařské. Tohle se mu daří v každém případě, a nejinak je tomu u „Přízraků“. Trochu nenápadný film, který by mohl snadno zapadnout, ale nezaslouží si to, už jen z toho hlediska, že Peter Jackson využívá nástroje, které jsou mu blízké a které se objevují ve většině jeho filmů. Pořád je to jeho film.
„Přízraky“ mají jako hlavní postavu Franka Bannistera, což je parapsycholog-podvodník. Ale v něčem nepodvádí. On totiž může vidět duchy, otisky osob, které se rozhodly, že neprojdou na druhou stranu tunelu. Zdá se však, že ve městě přece jen řádí něco, co není dílem jeho duchařských parťáků. Skoro to vypadá, že je zde duch, s kterým se ještě nikdy nesetkal. Skutečně silná entita. Bude muset zapojit všechny svoje schopnosti, aby zjistil, co se děje a proč najednou umírá tolik lidí.
Peter Jackson využívá město, které není nepodobné tomu, jež se objevilo ve filmu Braindead a stejně je to i s celou poetikou tohoto města a dobou, v které je příběh prezentován. Doba má nádech 70. let, i když se děj odehrává v roce 1990. Je zde hromada vtípků a humoru, což k Jacksonovi prostě patří, i když ve svých posledních filmech to výrazněji omezil. Stejně tak k němu patří i skvělá triková stránka, kterou je film doslova prodchnutý. A i když je to téměř dvacet let starý film, zase jednou jsem si říkal, že někdy ty digitální triky plní svůj význam.
„Přízraky“ se nezařadí k mým velmi oblíbeným filmům, myslím, že to je jeden z těch filmů, které jsem rád, že jsem viděl, ale jednou to stačí. Nic to nemění na tom, že jsem se skvěle bavil, že mě Michal J. Fox zase uhranul, a že je to pořád film, který má skvělé hororové prvky, jež fungují, a to i v kontrastu s poměrně humorně pojatým příběhem, který se skvěle hodí ke klasickým Peterových raným hororům.
Hodnocení: 80 %
