Případ číslo 39
Case 39
USA, Kanada, 2009, 109 minut
Režie: Christian Alvart
Scénář: Ray Wright
Hrají:
Renée Zellweger (Emily Jenkins)
Jodelle Ferland (Lilith Sullivan)
Ian McShane (Detektiv Mike Barron)
Bradley Cooper (Doug)
Když ve filmu hraje Jodelle Ferland, Alessa ze „Silent Hillu“, je poměrně jasné, o čem tenhle snímek asi bude. Máme tu totiž další zvrácenou dívenku, která by bez problémů mohla stát v řadě hned vedle Chloe Moretz, i když je pravda, že Chloe si vybírá role, kde není úplně zápornou postavou. I když hraje démona, má svoje kouzlo. Jodelle si zatím střihla dvě pořádné bestie (samozřejmě kromě dalších menších a větších rolí) – jednu v „Silent Hillu“ a jednu právě v „Případu číslo 39“. Je roztomilá, je hezounká, ale tam uvnitř je cosi ďábelského.
„Případ číslo 39“ v podstatě není ničím jiným, než hororem, kde je v hlavní roli ďábelské dítě. Doslova se dá říci, že odkazuje na sérii „Omen“. Ono vymýšlet v tomto směru něco nového příliš nejde. Nejdůležitější je, jaká bude atmosféra filmu a jak budou zvládnuté herecké výkony. Vzhledem k tomu, že Jodelle sekunduje držitelka Oscara Renée Zellweger, dá se předpokládat, že po stránce herecké film pokulhávat nebude. A skutečně tomu tak je. Renée dokáže utáhnout celý film sama, což nám již ukázala, většinou na filmech nehororových. Ale i v hororu umí hrát prim, i když zde měla hodně silnou soupeřku v podobě ďábelské holčičky.
Atmosféra nabírá na obrátkách postupně, což u tohohle žánru představuje povinnost. Začít to na nás chrlit hned není úplně ono. Ale k prvnímu zvratu dochází vpravdě poměrně brzy. A scéna je to vydařená. Rodiče se rozhodnou, že si dítě upečou v troubě. Docela neortodoxní způsob zacházení s dětmi, ale oba rodiče vypadají dostatečně šílení (jejich nakukování do pokoje je mrazivé), takže ani nemusíme plně chápat jejich pohnutky. Prostě jim ruplo v kouli. Naštěstí je na cestě Emily a její přítel, detektiv Mike, kteří situaci zachrání, ale hlavně zachrání i dívku ze spárů kanibalských rodičů. Pouhý začátek, který se postupně rozvíjí v krvavé drama.
Emily se s dívkou velmi sblížila a nakonec si vymůže to, že ji dostane do dočasného opatrování. Vypadá to jako pohádka, která se postupně mění v noční můru, Emily získává podezření, že nakonec je to dívka, která je důvodem všech problémů, že ona je tím zlem, které obchází kolem. Schéma, které se ničím neliší od „Omenů“, „The Bad Seed“ a podobných snímků. A co si budeme povídat, i „Silent Hill“ má tenhle prvek, i když je prapodivně pokroucený.
I přesto, že „Případ číslo 39“ není velkým originálním triumfem, osobně se mi líbí, do jakého prostředí je příběh zasazen, že se zde vyskytují poměrně drsné scény, které jsou pouze naznačeny, nikoli přímo zabrány, ale jejich dopad na diváka není o nic menší. Když chlapec zabije své děti, stačí nám si představit, jak to vlastně udělal, a cosi se v nás pohne a zkroutí. Malý kluk by prostě neměl rodičům rozmlátit hlavu páčidlem.
Díky zasazení do města, na periférii, mi snímek malinko připomněl „Kruh“ zejména pak americkou dvojku. Ale přesto bych tenhle film ohodnotil docela vysoko, protože si myslím, že v současné době je to přece jen nadprůměrná podívaná. Ať už se týká hereckých výkonů, anebo poměrně jistého režisérského vedení, které není geniální, ale přesto je vidět, že Alvart je schopen natočit film, protože o tom něco ví. Asi se vám nestane, že byste z tohohle snímku nespali, ale i tak si zaslouží vaší pozornost. Jen raději přivřete oči, až na scénu nastoupí digitální triky... I když vosa vylézající z oka je docela efektní.
Hodnocení: 65%
