Poslední dny na Marsu
The Last Days on Mars
Velká Británie, Irsko, 2013, 98 minut
Režie: Ruairi Robinson
Scénář: Sydney J. Bounds a Clive Dawson
Hrají:
Liev Schreiber (Vincent Campbell)
Elias Koteas (Charles Brunel)
Romola Garai (Rebecca Lane)
Olivia Williams (Kim Aldrich)
Sci-fi horory to mají docela těžké, protože ať se jim to líbí nebo ne, tak budou srovnávány se snímkem „Vetřelec“. Někdy možná až trochu moc zbytečně, ale v některých případech se to nabízí celkem logicky. Tohle je právě i případ snímku „Poslední dny na Marsu“, kde je zápletka celkem podobná té, kterou najdeme ve „Vetřelci“ nebo v některých jeho pokračováních, či v prequelu Prometheus. S tím nakonec souvisí i podobnost některých scén.
Autoři sci-fi hororů mají v současné době celkem na růžích ustláno, protože snímků z vesmíru je celkem dost. Europa Report nebo Apollo 18. Během pár let to není tak špatné, a to jich bylo ještě více. Vesmír fascinuje a autoři se do něj zase vracejí, protože je stále možné zde vyprávět nějaké ty nové příběhy. Anebo je možné se alespoň pokusit o to využít tu automatickou klaustrofobickou atmosféru, kterou v sobě každý vesmírný film do jisté míry má.
Mise na Marsu má několik málo dní do konce svého působení na Rudé planetě, a tak se většina posádky těší na to, až vypadne. Nejen, že jsou izolováni od většiny lidské populace, ale navíc musejí přežívat s Kim, což je šílená vědkyně. Taková ta klasicky hnusná postava, která moc jiných rozměrů nemá. Jen že místo toho, aby klidně nastoupili na zpáteční cestu, těsně před odletem dojde k události, která by mohla znamenat obrovské změny – nejspíš našli na Marsu život.
Muž, který život patrně objevil, velmi rychle mizí pod zemí. A rozhodně se nevrací v podobě, jak si ho ostatní pamatují. Začíná boj s časem, boj o život. Není to až tak technicky špatně udělané, naopak, mám pocit, že po technické a vizuální stránce se jedná o velmi dobrý film. Jenže pak je zde problém se schematickými postavami, kdy některé mi skutečně nepřirostly k srdci. U té Kim je to asi celkem logické, ale s ostatními bych čekal trochu větší souznění. To se nekonalo.
Nechci říkat, že je snímek „Poslední dny na Marsu“ úplně špatný, ale zároveň to není ani snímek, který by vás měl odrovnat. Zajímavé prostředí už dnes tak zajímavé není, trikové sekvence, které vás dostanou, jsou celkem skromné. Snímek vás tak možná ještě dostane tím, kde se odehrává, tedy mimo planetu Zemi, ale po „Gravitaci“ už ani tohle není nijak závratné. Za mě celkem milý, lepší průměr, rozhodně minimálně lepší na sledování než jiné, podobné hororové kousky.
Hodnocení: 60 %
