Rodinka, která v prvním díle zažila hrůzy s několika desítkami nevrlých mrtvol pod svým domem a jejíž členové se prošli jinou dimenzí, se usadila v novém domě a doufá, že přijdou lepší časy. Bohužel k nim osud příliš laskavý nebyl, a tak je poklidné polehávání na gauči u televize rozhodně nečeká.
V druhém pokračování snímku se dozvídáme, že jisté jasnozřivé schopnosti nemá jen malá a nevinná dcerka Carol Anne, nýbrž také její matka, a dokonce i babička, která se zde ukazuje poprvé. Naneštěstí jejich dar přitahuje neklidné duše a démony, kteří jim ani po přestěhování nedávají pokoj.
Mezitím probíhají v jejich bývalém bydlišti výkopové práce, při kterých se malá jasnovidka a indián dozvídají o historii tajemné sekty z 18. století, která svůj trpký konec nalezla právě v jeskyni pod domem našich hlavních hrdinů.
Na scénu tak přichází nejděsivější prvek filmu, reverend Kane. Vůdce již zmiňované sekty, skrz naskrz prolezlý zlými duchy, jehož ďábelsky slizký úsměv nenechá chladným nikoho. Ani naši ústřední rodinu, která s ním po celou dobu snímku bojuje o svoji malou dcerušku.
Film již není oproti svému předchůdci tolik harmonický a nepřipomíná fantasy. Jedná se již o čistý horor s místy prapodivnými triky, jejichž nevalný vzhled však nejspíš musíme připsat době, kdy dílo vzniklo. Navzdory tomu, že je "Poltergeist II" opravdu děsivější a nechutnější, divák pozná, že mu něco chybí. Kvalita prvního dílu se zkrátka někam ztratila a za celou stopáž snímku se už nevrátila.
Ačkoliv film nese název "Poltergeist", skutečné strašení, padání a bláznění věcí po domě se v něm příliš neukáže. Tvůrci se vydali trochu jiným směrem než v prvním díle a zaměřili se především na onu „druhou stranu“, ze které všichni duchové, ať už dobří nebo zlí, na náš svět přicházejí.
Pro fanoušky slavného snímku z roku 1982 je tak toto pokračování jasnou samozřejmostí. V mnoha případech však mohou být zklamaní. I přes to, že se zde více hraje na hororovou strunu a všechno je zde vskutku o něco temnější, chybí tomu jiskra, něco, co vás posadí na zadek a donutí říct: „Tak tohle je bomba.“
