Patrick
Patrick
Austrálie, 1978, 112 minut
Režie: Richard Franklin
Scénář: Everett De Roche
Hrají:
Susan Penhaligon (Kathy Jacquard)
Robert Helpmann (Doktor Roget)
Rod Mullinar (Ed Jacquard)
Bruce Barry (Brian Wright)
„Patrick“ je v Austrálii, ale i mezi milovníky béček, legendou. Je to film, kterému se podařilo proniknout mimo svoji zemi původu a oslovit i za hranicemi, je to film, který ukazuje na to, jak může být béčko dobré, jak dokáže zaujmout a jak skvělou zápletku může mít. Je to snímek, který je navíc překvapivě profesionálně natočený, a to v podstatě ve všech ohledech. Tady je hodně málo slabých míst, pokud tedy přistoupíte na to, že je to horor/thriller relativně statický.
Když se nad tím zamyslíte, je „Patrick“ tak trochu snímek, který jde ve šlépějích prvních Cronenbergových filmů, ale tematicky přitom předjímá „Scanners“. Rozhodně ale není možné nazvat film kopírováním, spíše svým pojetím si je podobný s tvorbou kanadského génia. Jde totiž hlavně o psychologii postav, kterou je možné podat mnohdy velmi tísnivými způsoby. Například tím, že máte jako hlavního padoucha člověka, který jen leží.
Patrick je tedy hlavní postavou, postavou, která se v podstatě nepohne, i když na začátku se s ním setkáváme jako s tím, který zabije svou matku a jejího milence. Je to hodně znepokojivá scéna a je dobře vymyšlená, přitom jde jen o to něco hodit do vany. Od této události už je ale Patrick nehybný a zůstává v léčebně, kde s vytřeštěnýma očima leží a sleduje vše jen v jednom místě.
Jenže Patrick rozhodně není tak bezbranný, jak by se na první pohled zdálo a ani přikurtování k lůžku a nehybnost mu nezabrání v tom, aby dál vraždil. To se skutečně děje, protože Patrick má speciální schopnosti – je velmi dobrý v telekinezi a dokáže způsobit smrt na opravdu velkou vzdálenost. Hlavně smrt lidem, kteří jsou až moc blízko Kathy, ošetřovatelce, do které se Patrick zamiloval. Posedlost a nadpřirozené schopnosti jsou zde podány se skvělou intenzitou a vůbec nevadí, že má snímek téměř dvě hodiny.
„Patrick“ je výborný film, který ukazuje, že béčko může být smysluplné, že to není jen akce, ale že to má hloubku a dobrou psychologii společně s dobrými postavami. Přesně to zde dostáváte se zápletkou, která je sice jednoduchá, ale velmi dobře podaná. O „Patrickovi“ jsem slyšel hodně před tím, než jsem ho zhlédnul, viděl jsem i remake, ale originální film mě rozhodně nezklamal a ani mi nepřišlo, že už za sebou má pěkný věk.
Hodnocení: 80 %
