Panoptikum
The Fun House
USA, 1981, 86 minut
Režie: Tobe Hooper
Scénář: Lawrence Block
Hrají:
Elizabeth Berridge (Amy Harper)
Shawn Carson (Joey Harper)
Jeanne Austin (Paní Harper)
Jack McDermott (Pan Harper)
Tobe Hooper je režisér, který udělal díru do světa hororu svým filmem „Texaský masakr motorovou pilou“. Od té doby nic pořádného nenatočil. Poltergeist není tak úplně jeho film, protože je z toho moc znát rukopis Stevena Spielberga, který přišel s příběhem a na natáčení víc než jen dohlížel. „Panoptikum“ je jen dalším důkazem toho, že Hooper zas tak schopným filmařem není.
Ocitáme se ve skupině čtyř mladých lidí, kteří si vyrazí na pouť. Je zde všechno možné, i dům se zrůdami, dům hrůzy, nějaké ty kolotoče, prostě klasika. Nebylo by na tom nic tak divného, kdyby se skupinka mladých lidí nerozhodla, že přespí v domě hrůzy. Je to nápad opravdu geniální a neskutečně samoúčelný. Ale dobře, je v tom něco, co si musí mladí dokázat, vlastně takový bobřík odvahy. Akorát že není úplně uvěřitelné, proč to vlastně dělají. Čistě jenom z hecu? Na to jsou moc nepřesvědčiví.
Na poutích je vždycky něco trochu divného, ten kočovný život v sobě má prostě něco zvláštního. Jaké je ale překvapení, když čtveřice zjistí, že na pouti se skrývá ještě něco divnějšího, než si původně mysleli? Ještě něco děsivějšího. No, zas tak velké překvapení to není, ale je pravda, že nás Hooper alespoň trochu napíná, než nám nakonec řekne, o co tady půjde, kde je tu zakopaný ten shnilý pes. „Panoptikum“ je pak v konečném důsledku pouze obyčejnou béčkovou produkcí 80. let a není zde nic speciálního, co by mělo diváka ohromit, nebo dostat.
Hooper se kdysi svěřil, že se ve svých filmech vyhýbal tomu, aby obsahovaly příliš naturalistické zobrazení násilí, že toužil po tom, aby v divákovi jeho filmy jitřily fantazii a díky tomu byly silnější. Je to jistě záměr chvályhodný, ale nic to nemění na tom, že „Panoptikum“ je jen snímkem, který se nás snaží dostat klasickou lidskou nechutí k něčemu ošklivému, jinému, nelidskému.
Maska hlavního „záporáka“ je asi to nejlepší na celém filmu, jinak je to jen bohapusté plácání, které je pak doplněno ječením. Tobe Hooper asi úplně nepochopil, že atmosféra filmu se dělá jinak než tmavými interiéry, a tak jen s láskou vzpomínáte na jeho „Texaský masakr motorovou pilou“. „Panoptikum“ není lekací a nemá ani atmosféru. Bere si jen klasickou šablonu, na kterou napasoval nepříliš originální příběh. Prostě od člověka, který stvořil „Texaský masakr motorovou pilou“ bych čekal něco víc.
