Panic in Year Zero (1962)

70%
Parádní béčko a bez monster.

Panic in Year Zero

USA, 1962, 93 minut

 

Režie: Ray Milland

Scénář: John Morton, Jay Simms a Ward Moore

Hrají:

Ray Milland (Harry Baldwin)

Jean Hagen (Ann Baldwin)

Frankie Avalon (Rick Baldwin)

Mary Mitchel (Karen Baldwin)

 

Asi by se mi líbilo, kdyby byl tenhle snímek trochu explicitnější, ale je potřeba si uvědomit, že jsme v Americe na začátku šedesátých let a v té době béčko prostě znamenalo, že to bude relativně levný, černobílý film, kde krev nebude, a to ani přesto, že by byla v tomhle případě černá. I tak jsou zde ale scény, které mohly ve své době na nějakého toho diváka či divačku zapůsobit.

Bude třeba se bránit.

A snímek „Panic in Year Zero“ rozhodně takové scény má. Není jich mnoho, jsou možná malinko teatrální, když už na ně dojde, ale i to je spojeno s americkými šedesátkovými béčky. A nejlepší na tom je, že tady zlo nepřichází z temnoty, nejedná se o zlo, které by mělo paranormální základ. Tohle je zlo, které vychází z člověka a z toho, co dovede způsobit jiným lidem.

Je důvod k panice?

Americká šedesátá léta jsou ve znamení strachu z jaderné války, z toho, že se Rusáci konečně rozhoupou a na nějaké to americké město jadernou bombu shodí. V reálu k tomu naštěstí nedošlo, ale ve filmech se to dělo hodně často. Mnohokrát to vedlo k tomu, že v oblasti výbuchu došlo k mutacím, které nám přinesly obří mravence a podobné jiné příšery. Ale tentokrát nikoli.

Ano, je důvod k panice.

Ve filmu „Panic in Year Zero“ se jen Harry Baldwin (Ray Millard) vydává s rodinou na výlet, chce si trochu zarybařit. Jenže zrovna v té době dojde k tomu, že je na Los Angeles svržena atomová bomba. Svět se začíná měnit a Harry se svou rodinou zjišťují, že ostatní lidi jsou celkem šmejdi. A tak se musí postarat o to, aby vzhledem k těmto šmejdům přežili. Možná se budou muset chopit zbraně...

Tahle už je dost vycukaná.

Americký snímek „Panic in Year Zero“ je za mě super béčko, přesně takové to, na které se rád kouknu. Navíc to není jen film s mutanty, je tu hlubší, sociálně kritický přesah a ten se mi hodně zamlouvá. A i když je Ray Millard sem tam trochu zbytečně teatrální, je to jeden z těch herců, na něhož se rád dívám a jenž mě dovede protáhnout celým filmem, protože je prostě dobrý.

 

Hodnocení: 70 %

 

Hororové filmy (survival)


Přidat komentář