Noc oživlých mrtvol (antologie)

65%
Povídky, které se všechny vztahují k legendárnímu zombie filmu.

Noc oživlých mrtvol

Nights of the Living Dead: An Anthology

Vydalo nakladatelství Omega, 2018, 399 Kč

 

Povídková sbírka, která se jmenuje „Noc oživlých mrtvol“, což odkazuje ne legendární zombie film? A navíc je na obálce jméno George A. Romero, tedy režisér a spoluscenárista tohoto filmu? Tak je jasné, že tuhle sbírku jsem prostě musel mít, už jen proto, že jsem byl zvědavý, jak se i jiné generaci autorů podaří navázat na něco, co tu legendární Romero vytvořil. Před sebou máme řadu povídek známých i méně známých autor, ale všechny mají jedno společné – odehrávají se ve světě, jemuž dal základy snímek „Noc oživlých mrtvol“.

Obálka knihy

Joe R. Lansdale: Zatáčka mrtvého muže

Na začátek... dobrý rozjezd. A to doslova, protože tu jde o rychlá auta a o to, že jeden závod skončí dřív, než by si účastníci mysleli. A pak následuje boj o život. Nic vyloženě originálního, ale příjemně to rozehřeje.

 

Craig E. Engler: Sue

Takhle bych si představoval povídku ze světa „Noc oživlých mrtvol“. Neřeší se, jak to vzniklo, nikdo není překvapený, že se apokalypsa děje, ale je to prostě zajímavý příběh o tom, co se taky mohlo stát, když se všichni soustředili na apokalypsu. Překvapivé je, že Craig E. Engler jinak není příliš známým autorem, i když pravda, zaměřuje e hodně i na jiná média.

 

Jay Bonansinga: Rychlovka

Takový ten příběh, který sice má potenciál, ale ten rozhodně není dotažen do konce. Bonansinga tu má skvělou hlavní postavu, nic pořádného s ní ale nedokáže napsat. Prostě jen příběh o tom, jak se to zvrtlo. Jeden z mnoha.

 

Mike Carey: Pokojná zem

Aneb jak je možné i do celkem krátké povídky naměstnat vynalezení speciálních přístrojů, které mohou člověka spojit s mrtvými. Nebo alespoň s jednou mrtvou. Carey je vypsaný, ale že by mě jeho povídka výrazně oslovila, to zase ne.

Jonathan Maberry

John Skipp: Poslední a nejlepší den Jimmyho Jaye Baxtera

Tahle povídka má drive a končí tak, jak si přejete, aby skončila, protože tohle rozhodně není povídka, kde by byla hlavní postava hrdinou. Ale ono to tak v zombie příbězích bývá. Tady to sedlo, zombie tu skoro nejsou, ale je to jízda od začátku do konce. Taková povídka se prostě dobře čte.

 

George A. Romero: John Doe

George A. Romero měl skvělý smysl pro ironii, což teda bylo patrné i na jeho filmech, už vlastně od „Noci oživlých mrtvol“. Je to patrné i na povídce „John Doe“ a já bych si od něj možná ještě někdy něco rád přečetl.

 

Ryan Brown: Rána z milosti

Ryan Brown má na malém prostoru zajímavé postavy, které naplno využívá v jejich vzájemné konfrontaci navíc příběh koření scénami, které jsou drsné, skoro se až chce říct, že originální i v rámci tohohle hodně omílaného žánru, který mají mnozí za vyčpělý.

 

David Wellington: Vesmírný rozklad

Tak tahle povídka je pořádná jízda. V podstatě zde není nic jiného než dialogy, jen pár doprovodných textů navíc, ale díky prostředí, vyhrocení situace a celkově dopadu apokalypsy, je tohle prostě jízda. Dobrý nápad, který je velmi dobře zpracovaný.

Obálka anglického vydání

Max Brallier: Křivý zub

Aneb jak spojit zombie apokalypsu s posttraumatickou stresovou poruchou. A funguje to velmi dobře. Krátký úderný příběh o jednom pojišťovacím podvodu, který se zrovna moc nevyvedl.

 

Carrie Ryan: Oheň

Oheň je jedinou překážkou, která brání mrtvým v tom, aby se dostali ke zbytku přeživších. Ti už jsou jen čtyři, dvě ženy a dva muži, nejen, že mají problém s nemrtvými, ale padá na ně taky trochu ponorka. Taková docela fajn psychologicko-sociologická studie se zombie v pozadí, což je celkem klasika, ale tohle má jeden celkem originální nápad.

 

John A. Russo: Den poté

John A. Russo je spoluscenáristou originální „Noci oživlých mrtvol“, což je na povídce „Den poté“ vidět. Je to vlastně scénář oho, jak by se dalo pokračovat. Prostě jedna z možností, ale že by mě nadchla...

 

Isaac Marion: Dívka ve sklepě

Povedená studie proměny v zombie z hlediska psychologického. Máme zde funkční postavu, jíž nám může být líto, což je jednoznačně něco, co funguje. Zombie příběhy by měly mít lidskou rovinu, která je zdrsněna prostředím. To zde platí.

 

David J. Schow: Pošetilí obyvatelé Williamsonu

Je to sice jen povídka, i když jedna z těch delších v knize, ale přesto se v ní skvěle podařilo prezentovat město a jeho obyvatelstvo, které musí čelit něčemu novému, neznámému. A skvěle to zapadá do světa „Noci oživlých mrtvol“.

 

Mira Grant: Zůstaň tady celý den

Povedený příběh ze zoologické zahrady, který ukazuje to, že stačí jen přijít se zajímavým prostředím a jinak celkem klasický příběh má tu správnou šťávu. Aneb největší zlo na planetě jsou lidé.

George A. Romero

Brian Keene: Zápisník

Skoro mi bylo líto, že tohle není trochu delší, že to nakonec končí zase jen tím přežíváním na místě, kde se lidé zabarikádovali. I tak je ale vidět, že Brian Keene umí napsat zajímavé postavy a stvořit povedenou zápletku.

 

Chuck Wendig: Jízda smrti

Rodinné vztahy jsou komplikované i v době zombie apokalypsy, což tahle povídka ukazuje. Tihle dva bratři rozhodně nejsou z rodin, kde bylo všechno v pořádku, což se tak nějak projeví na tom, jak to vlastně celé končí. Povedený závěr.

 

Jonathan Maberry: Osamělý pistolník

Tahle povídka má skvělou úvodní sekvenci, kdy se voják snaží zachránit zpod hromady mrtvých těl. Pak je tu příjemný odkaz na film „Noc oživlých mrtvol“ a pak to najednou končí. Přišlo mi, že tahle povídka vlastně nikam nesměřuje.

 

Keith R. A. Decandido: Živý přenos

Aneb jak to dopadne, když chcete být přímo na místě a podávat o tom zprávy. N, on je tohle trochu hlubší příběh a vůbec není o tom, jak chce být člověk nejlepší, spíš je o tom, jak je těžké se vyrovnat se svými kořeny.

 

Neal a Brendan Shustermanovi: Manéž

A na závěr ono klasické: „Když chce člověk víc, tak se zaručeně propadne do těch největších sraček.“ Je to příběh o jedno cirkusu, který chtěl fungovat i v době zombie epidemie. Ne, tohle prostě fungovat nemohlo.

 

Sbírka „Noc oživlých mrtvol“ přináší pohled na klasické téma, pohled poměrně velkého množství autorů, který ukazuje, že hodně témat se opakuje, sem tam je to prostě něco, co se dalo očekávat, co nijak nevyčnívá. Ale když si autor uvědomil, že nejlepší je vzít zombie svět jen jako kulisu a v něm vyprávět nějaký příběh, většinou to zafungovalo. Tohle je cesta, jak se na zombie žánr dívat, což většina autorů pochopila. Jen škoda, že kniha neměla ještě o trochu lepší překlad. A lepší korektury, což je patrné už na zadní obálce.

 

Hodnocení: 65 %

 

Hororové filmy (zombie)


Přidat komentář