Nevinná krev
Innocent Blood
USA, 1992, 112 minut
Režie: John Landis
Scénář: Michael Wolk
Hrají:
Anne Parillaud (Marie)
Anthony LaPaglia (Joe Gennaro)
Robert Loggia (Sallie „Žralok“ Macelli)
David Proval (Lenny)
„Když jste věčně sami, žijete jen, abyste ukojili své pudy. Jídlo. Sex. Stala jsem se hodně vybíravou a stalo se pro mě obtížné najít dobré jídlo. Dokonce i ve městě.“
Marie už šest dní nejedla. Ale brzy přišla vhodnému jídlu na stopu. Hlavní hrdinka je totiž upírka, vybírá si však pouze zločince a gangstery. A zrovna dostala chuť na něco italského. A tak si to rozdá s místní italskou mafií. Jenže, byť má spoustu pevných pravidel, která neporušuje (např. nehrát si s jídlem), při útoku na místního mafiánského bosse Macelliho, po sobě poprvé nestihne uklidit. Marie totiž po sobě nezanechává žádné další upíry. Tedy, až doteď… A tak je jí brzy v patách nejen mafie, ale i policista Gennaro.
Režisér John Landis, z dnešního pohledu již komediální a hororový klasik 80. a 90. let minulého století, své dva nejoblíbenější žánry spojil v až áčkově se tvářící gangsterské upířině z šedivých a nehostinných Pittsburghských uliček. Příběhově jde o zajímavý trojúhelník se sličnou a vybíravou upírkou na špici, místním mafiánským bossem a policistou, který se pokoušel tajně proniknout do mafiánských kruhů. Gangstersko-upírský háv je v „Nevinné krvi“ nejvýraznější, ve druhé linii pak filmem probíhá funkční a zábavná komika, která v několika vytříbených hláškách probublá až do popředí.
„Nevinná krev“ má hodně povedený scénář, který příběh a jeho postavy zavádí do zajímavých scén na zajímavých místech. Byť má film bezmála dvě hodiny, ani na okamžik nenudí a neobsahuje žádné slabší úseky ani vatu. Prakticky pořád se něco děje, v pestrých odstínech vyprávění.
I když Landis nenatočil zrovna moc hororů, ví, co se na tento žánru sluší a patří. A tak i když je možné jeho film interpretovat různě (gangsterka s hustší příměsí krve, komedie, která nejen vám rozzáří oči, temnější romantika – ne, opravdu se mi nechce psát paranormální romance), upíři jsou zde prostě upíři a kdykoliv přijdou ke slovu, či jiné akci, opravdu sledujeme upírský horor. To je největší potěšení a pozitivum filmu. Přičinilo se o něj nejen skvělé herectví hlavních aktérů, ale i perfektně provedené masky a speciální triky. Některé triky opravdu až nadchnou a nejednou jsem se přistihl, že film sleduju s otevřenou pusou. A to už bude filmu brzy celých třicet let.
Když už jsme u toho herectví. Film je prošpikován známými tvářemi. Jména všech si pravděpodobně nevybavíte, ale ty obličeje znáte. Stejně jako v „Brutální Nikitě“ (1990), Anne Parillaud ukazuje, jak se umí se svou rolí sžít, jak skvěle ji umí odehrát, kolik toho své roli je ochotna obětovat a jak si roli užívá. A upírku Marii si opravdu užívá. Podobně je na tom Robert Loggia, jehož „Žralok“ na jednu stranu, obzvláště v jeho lidské podobě, opravdu děsí, na druhou stranu je, v té druhé rovině, opravdu zábavný, byť z upírství nedělá žádnou karikaturu. Jeho „Žraloka“ je možné pojmout jako Loggiovo cvičení pro pozdější roli v Lynchově „Lost Highway“ (1997). Malou roli novináře si zahrál nejen hororový maskér, kaskadér, herec a režisér Tom Savini. Známé vám jistě budou tváře Chazze Palminteriho, Luise Guzmána, Sama Raimiho, Angely Bassett, Franka Oze, Kima Coatese, Daria Argenta nebo Linney Quigley.
Ačkoliv má upírka Marie svá striktní pravidla, samotný film jich v upírské rovině hned několik narušuje. Zdejší upíři se vidí v zrcadle, úplně v pohodě se ukryjí v kostele, ale vadí jim česnek a sluneční paprsky (a vlastně ani umělé světlo jim není dvakrát příjemné). Obecně film oplývá, v mnoha rovinách, jistým nadhledem. Ten jej však nestrhává do mělčích rovin, „Nevinná krev“ si zachovává napětí, atmosféru, i dramatickou rovinu.
Kromě zábavy pak film pokládá zajímavou otázku – je možné určité zlo kategorizovat podle závažnosti či charakteru jeho nositele? Existuje vůbec něco takového? Je, z lidského pohledu, nějaký rozdíl mezi Marií a „Žralokem“?
„Nevinná krev“ je v mnoha ohledech hodně povedený film. Je temný, v určitých okamžicích opravdu děsivý, je napínavý, dramatický. Obsahuje zajímavé scény, skvělé herecké výkony, povedené masky. Je zábavný. Je, hodně, dobrý.
