Neviditelný muž
The Invisible Man
USA, 1933, 71 minut
Režie: James Whale
Scénář: R.C. Sherriff, Preston Sturges a Philip Wylie podle románu H. G. Wellse
Hrají:
Claude Rains (Neviditelný muž)
Gloria Stuart (Flora Cranley)
William Harrigan (Dr. Arthur Kemp)
Henry Travers (Dr. Cranley)
James Whale je režisérkou legendou klasického hororového období studia Universal. Do povědomí se nejvíce zapsal film „Frankenstein“ a Frankensteinova nevěsta, ale na svědomí má i takové legendy jako „The Old Dark House“ anebo právě dnes recenzovaný snímek „Neviditelný muž“. Whalův rukopis je patrný, už jen proto, že se zde opakují motivy, s nimiž jsme se setkali ve „Frankensteinovi“. Postava, která je na okraji společnosti, protože je společností nepochopená. Na druhou stranu je zde základní rozdíl mezi monstrem a Neviditelným mužem. Neviditelný muž je šílenec, který doplatil na experimenty, Frankensteinovo monstrum bylo samo sice experimentem, ale zároveň osobou, která nemohla jednat jinak.
Claude Rains je jedním z herců, které si historie navždy bude spojovat s jednou rolí. Překvapivě to však není Neviditelný muž, ale kapitán Louis Renault z legendárního filmu noir „Casablanca“. Zas ono se není moc čemu divit – po téměř celou dobu je Rainsův obličej ve filmu „Neviditelný muž“ zafáčován, případně sledujeme skutečně neviditelného muže. Takovou rolí se hercův obličej rozhodně nevryje do paměti.
Rukopis režiséra Whala je patrný i ve skutečnosti, že popisuje poměrně závažné téma, které je ale místy odlehčováno specifickým, nenuceným a lehkým humorem, jenž je někdy až v úchvatném kontrastu s událostmi, které se dějí na plátně/obrazovce. Například „rozdávání“ bankovních peněz je jedním takovým momentem. Claude Rains hraje – hlasově – naprosto skvěle a divák sleduje v akci dalšího výtečného šíleného vědce. Právě skutečnost, že ho vlastně nikdy nevidíme, je jednou z nejsilnějších stránek filmu. Kde nebezpečí číhá? Kde se Neviditelný muž schovává? Co udělá dál?
Když už se mluví o tom, že se příběh točí kolem neviditelné postavy, musím zmínit, jak výtečné jsou triky. Když je na plátně neviditelný muž, který nemá nic na sobě, nelze o tricích ani mluvit, ale ve chvíli, kdy má Rains na sobě ještě nějaké oblečení, ale sám být viděn nemá, „Neviditelný muž“ předvádí naprosté mistrovství. Film má bez mála osmdesát let, ale to, jak byl po trikové stránce stvořen, to dává zapomenout i na remake Paula Verhoevena. „Neviditelný muž“ je skutečně snímkem povedeným po každé stránce. Sice má společné prvky s „Frankesteinem“, ale přesto je jedinečný, osobitý a ve svém závěru i krásně tragický – s takovým patosem, který vám nebude tolik vadit.
Claude Rains se později neprofiloval jako jedna z hororových legend, ale i díky „Neviditelnému muži“, který byl jeho teprve druhým filmem – a prvním v hlavní roli – se stal hercem, jenž bude mít své místo ve filmové historii. James Whale zase díky tomuto filmu zanechal nesmazatelný zářez, kterým sám definoval nejlepší filmy éry třicátých let. Tam, kde Tod Browning bojoval s přílišným patosem ve filmu „Dracula“, který byl dán i téměř divadelním zpracováním, tam Whale dosáhl mistrovství se skvělými herci, silným příběhem, dobrou režií a dávkou nevtíravého humoru.
Hodnocení: 80%
