Mrtvý sníh
Død snø
Norsko, 2009, 91 minut
Režie: Tommy Wirkola
Scénář: Tommy Wirkola a Stig Frode Henriksen
Hrají:
Vegar Hoel (Martin)
Stig Frode Henriksen (Roy)
Charlotte Frogner (Hanna)
Lasse Valdal (Vegard)
Skoro se chce říct, že norský horor je na vzestupu, a to nikoli pouze v národním měřítku, ale obecně i v měřítku mezinárodním. Za poslední dva roky jsme se mohli setkat se dvěma skvělými filmy. Prvním z nich a zároveň novějším je „Lovec trolů“. Tím o něco starším a neméně zajímavým je „Mrtvý sníh“, ke kterému se vracím právě dnes. „Mrtvý sníh“ je jednou z těch hororových komedií, které vážně potěší a které si budete pamatovat. Pro mě osobně nemá úplně úroveň takových filmů jako Braindead, „Evil Dead 2“, apod., ale třeba takovému Tucker a Dale vs. Zlo se docela dobře vyrovná. Hlavně proto, že „Tucker“ ke konci trochu ztrácí dech. A navíc „Mrtvý sníh“ je výtečně úchylný.
Příběh nezačíná nijak geniálně originálně, prostě skupinka mladých lidí vyjede do norských zasněžených hvozdů a hájů, respektive do hor, kde si chce užít chvíle odpočinku a dobrodružství. Prostě odpočinout, povyrazit si na sněžných skútrech, trochu se pobavit, třeba prazvláštními hrátkami ve staré dřevěné kadibudce. Ale jo, zvládnout se tenhle úvod dá, protože už od začátku víme, o co tady asi půjde. Ve chvíli, kdy zombie přijdou pro svoje oběti, je vymalováno.
Právě zombie jsou ozdobou tohohle filmu, protože se jedná o mrtvé vojáky z druhé světové války, konkrétně o nacisty, kteří se rozhodli, že se po nějakých 70 letech proberou k životu a trochu to tady oživí. A že je to oživení v hodně pokřiveném smyslu slova. Hákové kříže na rudých páskách přes paže, nacistické uniformy, v tomhle smyslu je film dotažen k dokonalosti. A sledovat zombie nácky, jak jsou po skupině mladých lidí, je vážně zábava, když podobný styl humoru snesete.
Z příběhu si asi moc neodnesete, on není zase nijak moc geniální, ale děj má spád a ve chvíli, kdy dojde na zabíjení, je to jedna velká jízda, u které budete jen sledovat, jak to všechno dopadne a jestli vyhraje nacistický velitel anebo některý z Norů. Přežije vůbec někdo? Proti zombie náckům si nemůže být nikdo jistý.
Je pravdou, že film je poměrně schématický. Příjezd na chatu, vyprávění starého muže, který odhalí to, že v oblasti byli nacisté za druhé světové války a také to, jak skončili. V podstatě nám rovnou říká, že je tu velká pravděpodobnost, že se vrátí, aby dokončili, co začali. Je jasné, že pravděpodobnost je více jak 99,9 %. A také je jasné, že zabít takového zombie magora nebude úplně jednoduché. A tak film nakonec končí jediným možným způsobem, jakým skončit může.
„Mrtvých sníh“ byl pro mě osobně velkým překvapením, až jsem se divil, jak tak jednoduchý příběh může skvěle vyjít. Stačí jen jeden dobrý nápad, trochu smyslu pro humor a ono to funguje. Když vám takové filmy sedí, budete se smát, užijete si ho a budete z něj nadšení. A možná se na něj někdy podíváte ještě jednou.
Hodnocení: 70%
