Moucha
The Fly
USA, 1958, 94 minut
Režie: Kurt Neumann
Scénář: George Langelaan a James Clavell
Hrají:
David Hedison (Andre Delambre)
Patricia Owens (Helene Delambre)
Vincent Price (François Delambre)
Herbert Marshall (Inspektor Charas)
Původní „Moucha“ nemůže být to samé jako „Moucha“ Davida Cronenberga, i když právě z filmu z roku 1958 kanadský režisér vycházel. Cronenberg se však doslova vyžíval ve fyzické přeměně, která však neměla být vrcholem filmu, ale pouze cestou, jak se k tomuto vrcholu dostat. „Moucha“ režiséra Neumanna – film, který jej proslavil, a sám jej nikdy nepřekonal – se nezajímá o samotnou přeměnu, ale o výsledek experimentu, který je, samozřejmě, strašlivý. Odhalení se pak stává vskutku vrcholem snímku.
„Moucha“ je filmem z 50. let, což povětšinou znamenalo, že se tvůrci zaměřili na nějaké ty experimenty, ufonky nebo něco podobného. Strach z toho, co by mohly přinést pokusy na domácí americké půdě nebo v Sovětském svazu, sílil, potřeba poukázat na to, že člověk by neměl zacházet za určité hranice, byla namístě. Filmy se touto problematikou zabývaly rády, některé lépe (jako například The Incredible Shrinking Man), jiné pak o něco hůře (tady by byl seznam neskutečně dlouhý, ale například „The Brain That Wouldn’t Die“).
„Moucha“ se jednoznačně řadí k tomu lepšímu, co v této době bylo natočeno. Začátek je skutečně parádní. Představte si, že zvednete telefon a tam bude vaše švagrová, která začne: „Ahoj, právě jsem ti zabila bratra. Ne, to není vtip. Je mrtvý. Ne, nejsem vražedkyně. On to tak chtěl. Lehnul si do lisu a já jsem ho zapnula. Rozšmelcovalo ho to na maděru.“ Ne, ani na chvíli vás nenapadne, kde je vlastně pravda. Když jste ale Vincentem Pricem, je jasné, že pravdu zjistíte.
Vincent Price opět podává skvělý výkon, ale u něj je to jen tím, že je na plátně. Děj je zaměřen ale na jinou postavu, kterou je právě jeho bratr a jeho žena. Bratr byl vynálezcem, což nám už naznačuje, kde je problém. Vracíme se k němu v dlouhém flashbacku, kde se postupně dovídáme, co vlastně nakonec vedlo k vraždě, která ve skutečnosti byla milosrdenstvím (poměrně drastická forma euthanasie). Zjištění jsou skutečně velmi silná, film má přesné dávkování a skutečnou podobu Andreho se dovídáme v pravý moment.
Film se může pyšnit tím, že zde není ani tak strašně přehráváno, navíc Vincent Price tomu dává potřebnou lidskost, kterou v sobě měl i přesto, že svou postavou by se hodil právě mezi vážené shakespearovské herce, nemluvě pak o jeho hlase. Já vím, jsem na něj trochu vysazený. Je však pravdou, že tenhle film drží pohromadě sám o sobě. Finále? To je samo o sobě geniální. Skoro jsem si říkal, jestli to náhodou není dílo Richarda Mathesona, protože podobně silný konec by mu seděl. Ale tvůrci to zvládli i bez něj. Opravdu skvělý film.
Hodnocení: 80%
