Mistři hrůzy: Rodina
Masters of Horror: Family
USA, 2006, 58 minut
Režie: John Landis
Scénář: Brent Hanley
Hrají:
George Wendt (Harold Thompson)
Meredith Monroe (Celia Fuller)
Matt Keeslar (David Fuller)
Kerry Sandomirsky (Jane)
Do typické příměstské maloměstské čtvrti se nastěhuje mladý manželský pár David a Celia. Při prvním výjezdu na skleničku srazí poštovní schránku svého souseda přes ulici, postaršího muže Harolda, který žije v domě sám. Sousedi se brzy spřátelí, obzvláště poté, co se Haroldovi zalíbí Celia. Harold totiž, ač se jeví jako samotář, má velmi vyvinutý smysl pro rodinu. A vytváří si ji k obrazu svému. Jenže když jeho touha po Celii dojde vrcholu a přinutí ho se o ni pokusit, zjistí, že to není tak jednoduché.
Ve druhé části druhé série „Mistrů hrůzy“ se vrací režisér John Landis s čistě autorským příběhem (ve smyslu, že není adaptací žádné povídky, ale originálním scénářem) v podstatě sociálního hororu se silně sociálně-kritickým kontextem. V příběhu „Rodiny“ se dá nalézt hned několik děsivých vrstev a úrovní vnitřního strachu. A to ať už jde o ovlivnění okolím a vnímání tradičních postupů ohledně rodiny, kdy je lidský jedinec nejednou pod neustálým tlakem ohledně jeho vlastního života, pozice v lidské společnosti a hlavně obecně pojímaného vnímání normality co do sociálních vztahů. Protože prostě rodina je základ, jenže nejlepší rodinou je klidná a bezstarostná rodina podle vašich představ. A ne každý si takovou umí pořídit. Harold ano, i se všemi možnými eventualitami, jako je držkatá manželka Jane či dcera, která by ráda sestru. Harold prostě nehledí na okolnosti a snaží se vybudovat kompletní rodinu, s níž může trávit své utajené chvíle pohody a rodinného štěstí.
„Rodina“ však kouká i po dalších rovinách. Např. ve skvělé scéně, kdy Harold hledá před školou svou starší dceru a jeho vnitřní hlas odhaluje hned několik temných stránek současné společnosti a mezilidských vztahů. Ostatně Haroldův vnitřní hlas, obzvláště v souvislosti s Celií, je dost důležitou částí jeho charakteru, osobnosti a směřování celého příběhu.
O příběhu vlastně hodně vypoví již úvodní poetické prostřihy neposkvrněné maloměstské idylky. Opravdu idylky? Díky bulváru víme o každém uprdnutí bezvýznamných lidí, o kterých jen někdo řekl, že jsou důležití, ale častokrát nevíme nic o našich sousedech a nejsme schopni či ochotni nahlédnout za prvoplánové pozlátko, které kolem sebe tito lidé vystavují. Protože je buď stavíme sami nebo na tahle pozlátka dáme a stačí nám a naší mysli. Harold však ukazuje, jak může být podobné pozlátko vachrlaté.
Ač dvě třetiny příběhu sledujeme lehce nadprůměrný příběh o jednom dost ujetém sousedovi, závěr opravdu překvapí, zarazí a, ano, vyděsí. „Rodina“ má silné 3P, tedy pečlivou přípravu pointy, korunovanou výborným a nápaditým posledním záběrem, který je nádherně ponechán k plnému vychutnání.
K dalším kladům patří čistě realistická rovina příběhu, objímající a svazující sociálním peklem spoluobčanů a velmi vytříbené herecké obsazení. Matt Keeslar je v roli Davida sice takový obyčejně nemastný neslaný, ale skvělý George Wendt a výtečná Meredith Monroe příběh táhnou suverénně jako dítě tahacího kačera. Ač jde o krátké vedlejší role, zaujme i Haroldova rodina, obzvláště sympaticky rázná Kerry Sandomirsky v roli Haroldovy manželky Jane.
Z „Rodiny“ se tak nakonec stává velmi silný a působivý horor.
