Mistři hrůzy: Kožešiny
Masters of Horror: Pelts
USA, 2006, 58 minut
Režie: Dario Argento
Scénář: Matt Venne
Hrají:
Meat Loaf (Jake Feldman)
Link Baker (Lou Chinaski)
Ellen Ewusie (Shanna)
John Saxon (Jeb Jameson)
Jake Feldman je fakt hnusný, nesympatický a slizký majitel malé fabriky na výrobu kožichů. Kromě toho má neobyčejnou slabost pro striptérku Shannu z nedalekého strip klubu. Feldman nemá rád, když není po jeho, a chápe se každé příležitosti, jak svého dosáhnout. Pro Feldmana pracuje pytlák Jeb Jameson, který se jedné noci se svým synem Larrym (postava zajímavá hlavně tím, že ji hraje Michal Suchanek, ale ne TEN Michal Suchánek, jde jen o shodu jmen) vydá na lov chlupatých potvor na soukromý pozemek jedné staré paní, přímo mezi ruiny jakési starodávné indiánské stavby. A právě tam se do jejich pastí chytí ukázkové výstavní kusy mývalů s nádhernými kožešinami. Masakr netrvá dlouho a o něco později táta se synem již doma zpracovávají nové kožešiny. Jameson je Feldmanovi nabídne, jenže když si pro ně Feldman se svým poskokem Louem přijedou, naleznou Jeba i jeho syna brutálně zabité. Kožešiny je však okouzlí natolik, že se rozhodnou je z místa činu ukrást. Až pak anonymně zavolají policii. Mají v plánu z kožešin ušít kožich a zvítězit s nimi v prestižní soutěži. Jako modelku Feldman osloví právě Shannu, která, stejně jako ostatní, mývalí kožešině naprosto podlehne. Asi není třeba dodávat, že samotný Feldman natolik, že se rozhodne jít na trh s vlastní kůží… Doslova.
V šestém díle druhé série „Mistrů hrůzy“ adaptuje klasik italského gialla a hororu Dario Argento stejnojmennou povídku F. Paula Wilsona, kterou si česky můžete přečíst v autorově sbírce „Pustiny“.
Stejně jako v předchozím díle John Carpenter i Dario Argento se zde uchyluje k přímočarému gore, krví, vnitřnostmi a plandající kůží opravdu nešetří. V tomhle ohledu je příběh opravdu nápaditý, nepříjemný a místy až nechutný. A to i přesto, že díky zápletce a charakterům postav budete fandit spíše zlu. Litoval jsem prakticky jen jednu z obětí, ta však skoná opravdu vymazleným a útrpným způsobem (otázka, zda je to reálně možné je nepodstatná). Milovníci gore a kůže si opravdu přijdou na své.
„Kožešiny“ lze v podstatě shrnout do krátkého prohlášení: Argento opět nezklamal. V souladu s příběhem kromě gore nabídl i zajímavou, byť ne nějak komplikovanou zápletku, přímočarou pointu, ale charakterově silné postavy v dobrém obsazení. Meat Loaf je jako když vyšije, z toho se vám bude točit pajšl skoro celou stopáž. Johnu Saxonovi opravdu věříte, že na plac přišel přesně z té venkovské díry, v níž žije jeho postava, těsně před klapkou zahodil placatici domácí pálenky a típl vajgla v best boyově kafi. Elle Ewusie si se svou rolí opravdu vyhrála, to nelze neocenit, včetně lesbické odbočky. Potěší i zajímavá kamera a skvěle podané nádherné přírodní prostřihy, dodávající celému pojetí zvláštně poetický nádech. Celé to podtrhuje Argentův takřka dvorní skladatel Claudio Simonetti z Goblin se svými tradičními atmosférickými ukolébavkovými melodiemi.
„Kožešiny“ jsou v podstatě jednoduchá, přímočará agitka v hororovém hávu. Ve všech směrech však plně funkční a uspokojivá. Protože pro tyhle kožešiny byste opravdu zabíjeli.
