Mistři hrůzy: Imprint
USA, Japonsko, 2006, 63 minut
Režie: Takashi Miike
Scénář: Mick Garris a Daisuke Tengan podle příběhu Shimaka Iwaie
Hrají:
Billy Drago (Christopher)
Michié (Komomo)
Takao Handa (Yoshi)
Hiroshi Kuze (Loďař)
Tenhle snímek se ke mně dostal náhodou a až ve chvíli, kdy jsem si ho pustil, jsem zjistil, že je to ve skutečnosti jeden z dílů série „Masters of Horror“ (v češtině „Mistři hrůzy“), konkrétně je to třináctý díl, tedy poslední díl první série. Celkem měl tento seriál dvě série, každá třináct dílů a vystřídala se na ní skutečně zajímavá jména, mezi nimi například Dario Argento, Joe Dante, John Carpenter anebo právě jeden z nejosobitějších a nejšílenějších japonských tvůrců.
Tím není nikdo jiný než Takashi Miike, což je tvůrce, jehož filmů se trochu děsím. Snímky jako „Ichi the Killer“ nebo Visitor Q rozhodně nejsou kousky, které by jednomu měly přinést klidné spaní a jsou v nich scény, které se jednomu skutečně vryjí do paměti. A podobně je to i se snímkem „Imprint“. Miike dostal omezený prostor, ale stejně se s ním dokázal vypořádat po svém.
Příběh se soustředí na japonskou prostitutku, do níž se kdysi zamiloval jeden Američan. Ten se do Japonska vrací, aby svou lásku našel. Nejedná se ale o příběh shledání dvou milovaných osob. Christopher se dovídá o tom, co se se ženou stalo a nutno říct, není to skutečně nic pěkného, prošla si peklem a Miike se nebojí některá zákoutí tohoto pekla divákovi ukázat v celém jeho hnusu.
„Imprint“ tak nakonec vyniká především tím, že jsou zde scény, které jsou skutečně kruté, vizuálně náročné a divácky mnohdy těžko snesitelné. Je zde scéna mučení a scéna porodu a obě se vám vryjí do paměti. Jsem docela na asijskou, především tedy bizarní japonskou tvorbu zvyklý, ale pořád jsou momenty, které mě dostávají. To ani nemluvím o finále, které už je opravdu „weird“.
Takashi Miike dostál své pověsti originálního, bizarního a úchylného režiséra, který povyšuje béčko na naprosto novou úroveň, ale vždycky se mu daří vyprávět příběh, který sám o sobě něčím může zaujmout. „Imprint“ není pěkný film, jsou zde scény, které opravdu jsou hodně hnusné, ale trikově jsou naprosto výborné. Takashi využil poskytnutý časový prostor skvěle a vytvořil něco, co opět vyniká. Tahle podivnost, ale rozhodně nesedne každému.
Hodnocení: 70 %
