Mil gritos tiene la noche
Španělsko, USA, Portoriko, Itálie, 1982, 85 minut
Režie: Juan Piquer Simón
Scénář: Dick Randall, Joe D'Amato a Juan Piquer Simón
Hrají:
Christopher George (Bracken)
Lynda Day George (Mary Riggs)
Frank Braña (Holden)
Edmund Purdom (Děkan)
Začátek tohoto filmu je skutečně velmi efektní. Chlapec si skládá puzzle a maminka ho zezadu pozoruje. Je na něj velmi pyšná, jak si chlapec pěkně hraje. Jenže pak se maminka k chlapci přiblíží a uvidí, co za obrázek si to chlapec skládá. Je na něm nahá žena. Matku chytne pořádný rapl a jasně dá chlapci vztekle najevo, že takové obrázky tedy skládat nebude. Desetiletý chlapec tohle neunese a na maminku vezme sekeru. Aby toho nebylo málo, tak ji ještě rozřeže pilkou.
Základ je jasný. Máme před sebou šílence, který bude něco provádět. V budoucnosti. Posuneme se rovnou o dobrých čtyřicet let do současnosti tedy do 80. let a sledujeme jednu univerzitu, kde dojde k první vraždě. Vzorec je velmi podobný jako u chlapcovy matky. Mladé dívky jsou rozřezávány motorovou pilou. Zdá se to neoriginální, ale film si v tomhle směru na nic nehraje. Tohle jsou prostě krvavé orgie, nic víc.
Na začátku to vypadá, po scéně rozčtvrcení matky, že chlapce nikdo neobviní. A skutečně. Kdo by z něčeho takového vinil desetiletého kluka. Takže tu máme pouze člověka, který má trauma, ale to je všechno. Nikdo neví, jaká je jeho skutečná podstata. Jenže jak se ocitáme o 40 let dále, vyvstává zásadní otázka: Kdo je vlastně tím desetiletým klukem? Tohle je otázka, na které tvůrci staví celý děj a vůbec to nevadí, že to je tak jednoduché, protože sjte zvědaví, kdo vraždí.
Film „Mil gritos tiene la noche“ je možné označit jako trash, ale je to pěkný trash. Je to pozdní mezinárodní giallo, kdy jde o vraždy a o napětí z toho, že není jasné, kdo je vrahem. V tomhle směru mi přijde scénář poměrně dobrý, protože jsem si až do odhalení nebyl jistý, kdo je vrahem. Nejlepší stránkou filmu jsou však jednoznačně efekty, které jsou velmi dobré, velmi naturalistické a nádherně krvavé.
„Mil gritos tiene la noche“ je na první pohled nesmírně jednoduchý snímek a on takovým skutečně je. Těží jen z toho, že je zde šílený vrah, minulost, kterou známe, a následně efektní vraždění slečen, které se nebojí odhalit něco – dost – ze své nahoty. Jednoduché ano, ale zároveň funkční, což prostě musím ocenit. Film si na nic nehraje, ale daří se mu diváka zaujmout a dovést ho až do zdárného konce, který tomu ještě dá pěknou třešinku posledním záběrem.
Hodnocení: 70 %
