Lisa Rogak: Stephen King. Mistr strachu
Haunted Heart – The Life and Times of Stephen King
Vydalo nakladatelství XYZ, 2010, 408 stran
Je s podivem, že se podobná kniha, mapující život, dílo a historická data jednoho z komerčně nejúspěšnějších, nejčtenějších, nejznámějších a nejoblíbenějších hororových spisovatelů, jehož takřka kompletní románové dílo bylo zfilmováno, dostala na český trh až v roce 2010. Otázkou je, zda byl tento titul pro daný záměr nejvhodnější.
Stejně jako se tvrdívá (a v knize to parafrázuje i samotná Rogak), že kdyby Stephen King napsal oblastní telefonní seznam, zcela jistě by se našel někdo, kdo by to vydal nebo zfilmoval, je nad slunce jasné, že o vydavatele nebude mít nouze ani kniha věnující se Kingovu životu.
Stephen King totiž dokázal něco, co se podaří málokterému žánrově vymezenějšímu autorovi (nebo autorce). Překročil hranice hororového žánru a s jeho dílem jsou obeznámeni i lidé, kterým horor jako takový takřka nic neříká. V knize to trochu komicky popisuje a vystihuje scéna z Kingova života, kdy se samotný Stephen King hádá v obchodě s jednou ženou, která ho přesvědčuje, že nenapsal „Vykoupení z věznice Shawshank“. Proto i jeho životopisná (neautorizovaná – je paradoxní, že se Rogak kvůli své knize s Kingem nikdy nesetkala, pouze s jeho asistentkou) kniha evidentně najde svůj odbyt.
Stephen King nikdy nezastíral svůj obdiv k tzv. populární (mainstreamové) kultuře, jako by navzdory faktu, že horor sám byl (a stále ještě je) považován za pokleslou, brakovou kulturu. Což opět výstižně vystihuje scéna z Kingova života, kdy jedno jeho prestižní ocenění vyvolalo v části kulturních a intelektuálních kruhů bouři nevole.
Stephen King je sám o sobě zajímavou postavou. Ovšem ne už tak v podání Lisy Rogak.
Nejen jeho fanouškům a fanynkám sice Rogak svým dílem poskytne nepřebernou zásobu různých faktů, zajímavostí, pikantností a zákulisních praktik z Kingova života – mysleli jste si, že „Carrie“ je první román, co King napsal? Chyba! Věděli jste, že „Řbitov zvířátek“ King nikdy nehodlal vydat a nakonec vyšel jen, dalo by se říci, náhodou jako jakási z nouze ctnost poté, co dlouho ležel v šuplíku, kde ho chtěl King i nechat? – ovšem všechno to podává jaksi nezáživně. Celých těch 400 stran nejvíce působí jen jako faktografické nahromadění suchých fakt a konstatování. Lehce zkratkovitá chronologická encyklopedie jednoho života a díla, ke které se po jednom přečtení vrátíte již právě jen a pouze jako k encyklopedii, v níž rychle vyhledáte danou informaci a zase ji zavřete, ale už se k ní nevrátíte jako k zajímavé četbě.
Vše podstatné i nepodstatné zde sice je – dozvíme se o Kingově mládí a počátcích (aneb jak pornografie pomáhala vytvořit jeden hororový kult); o tolikrát zmiňovaném náhlém a nečekaném odchodu Kingova otce od rodiny; o jeho sociálním původu (aneb o klasickém americkém snu jak chudák ke jmění přišel, ovšem zde opravdu vlastním přičiněním a pílí), kterého se King nehodlal zbavit ani nabytým majetkem, nebo o jeho neutuchajícím smyslu pro princip, který mu občas, zdá se, že neprávem, přilepuje nálepku mamonáře; o Kingově názoru na Kubrickovo "Osvícení" i o tom, jak tento střet byl jednou pro vždy vyřešen a proč už King svůj názor na tento film neventiluje; i o tom, co si King myslí o filmových verzích svého díla či sequelech k filmům dle jeho předlohy – odhaluje se to však před čtenářem a čtenářkou bez známky jakéhokoliv ducha či životnosti.
Rogak se ve své knize snažila obsáhnout vše podstatné, vše, co by mohlo být zajímavé, občas se nevyhnula ani jisté pachuti bulvárnosti a povedlo se jí to i chronologicky posloupně poskládat. Nedokázala však, a kniha jako celek odhaluje fakt, že se o to zřejmě ani nepokoušela, dodat tomu něco životodárného, něco, co její souhrn suchých dat učiní svébytným, životem pulsujícím tvorem, jehož společnost vás bude těšit a obohacovat. Rogak si neuvědomila, že píše životopis, že píše o životě zajímavého člověka, jehož život sám o sobě mnohdy aspiruje na velký životní příběh, který by si zasloužil trochu vřelejšího citu, souznění, pochopení a životodárné krve pulsující stránkami, které jej hodlají předat ostatním.
Místo oživlé historie jednoho slavného, zcela jistě zajímavého a plodného života, stvořila Rogak pouhou suchou statistiku, neživý technický souhrn dat, který teprve by měl být bytelným kamenem, z něhož se vytesá zajímavý, poutavý a obohacující životopis. To Rogak neudělala. Slepila kostru, kterou zapomněla obalit tepající živou hmotou.
Jednotlivé části samy o sobě přínosné často jsou. Já sám jsem se z knihy o Kingovi dozvěděl spoustu zajímavých věcí a s Kingovým životem málo obeznámenému čtenářstvu jistě poskytne ještě více zajímavých a mnohdy zákulisních informací, např. o vzniku a pozadí jednotlivých románů, povídek či filmů podle nich natočených. Nebo i Kingovy negativní stránky, jako problémy s alkoholem a drogami, nebo fakt, že King několikrát vědomě ukradl námět pro své dílo někomu jinému. Jako celek však kniha nepůsobí moc dobrým dojmem. Je jaksi neosobní. Je jedním z nejslabších a nejhůře čitelných životopisů, které jsem kdy četl.
