Les mémés cannibales
Belgie, Francie, Nizozemsko, 1988, 89 minut
Režie: Emmanuel Kervyn
Scénář: Emmanuel Kervyn
Hrají:
Catherine Aymerie (Helen)
Caroline Braeckman (Suzie)
Richard Cotica (Gilbert)
Danielle Daven (Elizabeth Remington)
Při sledování snímku „Les mémés cannibales“, který je v mezinárodní distribuci nejspíš o něco známější jako „Rabid Grannies“, jsem si říkal, že tady možná bral Peter Jackson trochu té inspirace, když natáčel svůj geniální film Braindead. Jestli ano, tak Peter Jackson snímek „Les mémés cannibales“ zdárně překonal, ale byla by velká škoda, kdyby vražedné stařenky vymizely a nikdo si je pořádně nepamatoval. Tenhle film totiž svým gore i celkovým pojetím nadchne právě fanoušky Braindead.
Dvě stařenky si žijí ve starém domě, kde mají služebnictvo, na které čeká pořádný zápřah. Do domu se totiž chystá na návštěvu širší příbuzenstvo dvou stařenek. Příbuzenstvo, které se celkově vyznačuje tím, že je hamižné a bude se snažit stařenky hlavně sedřít z kůže. Jenže k tomu nedostanou pořádně čas. Ono se totiž ukáže, že stačí otevřít jeden balíček a mírné stařenky se mohou proměnit doslova v démony.
Večeře se chystá, ale vypadá to, že stařenky nebudou mít chuť na to, co uvařila kuchařka, ale budou mít spíše snahu se nakrmit na svých hostech. A tak mohou krvavé orgie skutečně začít a stařenky se mění v opravdová monstra a předvádí některé scény, které se opravdu nezapomínají a které ani zapomenout nechcete. Ano, ta scéna s lustrem je skutečně výborná, ale i jejich démonické procitnutí u večeře je skvělé.
Film „Les mémés cannibales“ je skvělý po trikové stránce, protože používá klasické triky, masky a prostě všechno, co se mi na filmu líbí. Jasně, že krev nevypadá moc jako krev, ale to tady vůbec nevadí, protože s filmem dostáváte přesně to, co chcete. Humor i trochu toho hororu v mixu, který nakonec vyznívá především zábavně, ale ty správné temné momenty zde také najdete. A hlavně, pořádně hnusné momenty.
„Les mémés cannibales“ je snímek, který by rozhodně neměl zapadnout a zasloužil by si více pozornosti. Je to krásná ukázka toho, jak se v 80. letech natáčely horory, a to nejen ve Spojených státech amerických, ale i v dalších zemích, které si troufly na pořádně hnusné gore a nebály se, že by to mohlo něco udělat s morálkou těch, co se budou na film dívat. Povedené, prostě povedené.
Hodnocení: 70 %
