Kalvárie
Calvaire
Belgie, Francie, Lucembursko, 2004, 88 minut
Režie: Fabrice Du Welz
Scénář: Fabrice Du Welz a Romain Protat
Hrají:
Laurent Lucas (Marc Stevens)
Brigitte Lahaie (Slečna Vicky)
Gigi Coursigny (Madam Langhoff)
Philippe Nahon (Robert Orton)
Možná nejprve k tomu, co je to ta „Kalvárie“. Někteří asi vědí, že je to název pro kopec, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus. Většinou se asi setkáte se jménem Golgota, ale Kalvárie je také správně, jedná se o latinské pojmenování stejného místa. Vzhledem k tomu, že kalvárie má v současné době i význam „utrpení“, je asi celkem snadné si pomalu začít domýšlet, o čem že to vlastně takto nazvaný snímek bude.
Snímek „Kalvárie“ se objevuje v širším výčtu snímků, které lze považovat za skutečně hnusné, odpudivé, nechutné, silně zneklidňující, apod. Jedná se většinou o žebříčky, kde je explicitně prezentováno násilí. Na druhou stranu, tohle je snímek z francouzské provenience a dá se předpokládat, že to nebude jen o tom hnusu. Po několika minutách vám dojde, že tohle bude především snímek zneklidňující, a to i svou explicitou, která však není tak silná jako třeba u snímků „Noc s nabroušenou břitvou“ nebo „Uvnitř“.
„Kalvárie“ je snímek, u kterého snadno od první scény poznáte, že bude... jiný. Zvláštní. Unikátní. Originální. A vlastně možná i šílený. Ano, „Kalvárie“ je snímek šílený, ale především v tom, že samotné šílenství zobrazuje. To se prezentuje v postavách, jež ve filmu vystupují a jež byste nikdy nechtěli potkat, protože setkání s nimi bývá tím posledním, které v životě zažijete.
Hlavní postavou je muž, který účinkuje – zpívá – na různých estrádách. Ta, na které ho sledujeme, je pro důchodce, kde si ho také jedna dáma vyhlédne. Už z toho je patrné, že „Kalvárie“ se bude zaměřovat na podivnější lidské chování. A je tomu skutečně tak. Záhy po vystoupení totiž hlavní postava, Marc, cestuje vozem a skončí ve vesnici, která je plná mužů. Už tohle samo o sobě je celkem znepokojující, ale to je i jejich chování, které je umocněno záběry jednotlivých scén. Například v závěru je scéna, která je nasnímána shora. Jedná se o jednu z nejnepříjemnějších scén, jaké jsem poslední dobou viděl. Nejde ani o to, co se tam děje, i když o to také, ale jde o to, jaké je volené barevné spektrum a samozřejmě jsou silné i zvuky. Ty obecně v tomhle snímku vynikají.
„Kalvárie“ není snímkem, který by nutně chtěl vynikat explicitním znázorněním násilí, ale daří se mu na sebe hromadit scény, které jsou skutečně příšerné, mrazivé a děsivé. Opět se ukazuje, že k dobrému hororu/exploitationu stačí mít člověka a jeho touhu/potřebu/nutkání ubližovat. Tohle prostě stačí. A když se k tomu vezmou filmařské schopnosti, potom z toho vychází něco, co je opravdu silně znepokojující. Tohle je moderní ztvárnění cesty na křížový vrch. Jen bez kříže a v čele průvodu není Ježíš, ale obyčejný člověk. Že by maličko i rýpnutí do toho, na čem vlastně stojí křesťanská víra? Je to na tom, že ubližujeme jedincům a snažíme se to pak omlouvat vykoupením mnoha?
Hodnocení: 80 %
