Kadáver
Kadaver
Norsko, 2020, 86 minut
Režie: Jarand Herdal
Scénář: Jarand Herdal
Hrají: Gitte Witt, Thomas Gullestad, Thorbjørn Harr
Snímek „Kadáver“ má sice základ na to, aby dokázal překvapit, ale nakonec se ukáže, že až tak velké překvapení v tom není. Tvůrci jen chtějí trochu hrát na to, že budou diváka šokovat, ale zkušený fanoušek hororů zase až tak moc překvapivého v tomhle filmu nenajde a to zásadní odhalení pro něj není nic až tak drsného. To ale nic nemění na tom, že i tak je film celkem působivý.
Norský film s výraznou českou stopou, co se filmového štábu týká, je působivý především proto, že si tvůrci dali záležet na vizuální stránce. Důležitou úlohu zde má divadlo a masky, navíc se vše odehrává v hodně zajímavém prostředí historické budovy, takže je to pompézní a jaksi dekadentní, což je přiživeno skutečností, že důležitou roli tu mají háky na maso. A když už háky, tak pořádné.
Svět filmu „Kadáver“ je světem po jaderné katastrofě, kde žít venku znamená, že nemáte moc šanci na to přežít. Ale pak jsou tu domy, kde je smetánka, ta si žije celkem fajn způsobem. A do takového domu zavítá i hlavní hrdinka a její děti, kteří se mají stát součástí divadelního představení. Dostanou za to jídlo, takže souhlasí. Jen to vypadá, že tohle divadlo je trochu něco víc.
Jak jsem napsal výše, snímek „Kadáver“ nemá čím překvapit, a tak není ohromující, jak by chtěl. Ale díky hereckým výkonům, které jsou uvěřitelné, ač jsou mnohdy skutečně teatrální, je to ochuzení o překvapení vykoupeno přece jen adekvátním způsobem. Divák tak dostane snímek, který ho dovede strhnout na svou stranu, už jen proto, že prostě víte, že tam je něco divného a cosi ve vás chce vidět na vlastní oči to, co hlava už dávno ví.
Norský snímek „Kadáver“ si rozhodně zaslouží pozornost. Jistě, není to vyloženě dechberoucí film, i když myslím, že slabším povahám ten dech přece jen vezme. Hlavně je to ale v tom, jak se zde dobře pracuje s celkem jednoduchým námětem, který byl využit nikoli k explicitním hodům, ale vlastně k emočně silnému snímku, kdy – pravda – finále už mi přišlo trochu moc na city.
Hodnocení: 60 %
